Nová studie vypracovaná skupinou ACEEE ve Washingtonu ukazuje, že v oblasti rozvoje úspor energie lze vytvořit ve čtyřech státech (Illinois, Indiana, Michigan, Ohio) do roku 2010 navíc 205 000 pracovních příležitostí. Tato stratagie by navíc přinesla užitek jak průmyslu, tak zákazníkům. Snížila by účty za energii, podpořila místní pracovní příležitosti a snížila škodlivé emise. Studie vypracovala dva scénáře rozvoje úspor -

• normální (počítá se zachováním současných trendů)
• vysoký (aktivní orientace na efektivitu).

Základní možnosti uplatnění nových, úsporných technologií vidí především v budovách, průmyslové výrobě a dopravě.
Při realizaci navrženého vysokého scénáře by zmíněné čtyři státy:

• snížily spotřebu energie o 26% oproti scénáři normálnímu, aniž by se to jakkoliv dotklo životní úrovně
• zákazníci a průmysl by na účtech za energii ušetřili v letech 1995-2010 téměř 80 miliard dolarů
• do roku 2010 vznik 205 000 pracovních příležitostí, což by snížilo nezaměstnanost o 1% (tato místa by vznikla jednak přímo při výrobě a instalaci moderních zařízení, jednak nepřímo uvolněním kapitálu - úspor za energii - vhodného k dalšímu investování)
• sížení emisí CO2 do roku 2010 o 66 milionů tun

Donedávna platilo, že když si podnikatel pořídil další stroje poháněné elektřinou, propálil víc energie, platil za ni víc peněz a energetici se radovali, protože víc vydělali. Dnes se naopak ve vyspělých zemích stává, že za takovým podnikatelem zajdou zástupci elektrárenské společnosti, aby s ním probrali, zda opravdu musí tolik energie spotřebovávat.

A tak se stává, že elektrárenská společnost tomuto podnikateli nabídne, že mu pomůže s modernizací jeho starší výrobní linky, se změnou osvětlení, nebo třeba se zavedením lepší tepelné izolace jeho budovy. Vše jen proto, aby nespotřeboval tolik energie, ale přitom nemusel omezovat své potřeby.

Elektrárenská společnost to samozřejmě nedělá proto, aby si zhoršila obchody, ale proto, že i jí se úsporná opatření u zákazníka vyplatí. Když se jí podaří omezit přílišný růst poptávky po elektřině, nemusí stavět novou elektrárnu, která by ji pokryla. Taková stavba je v dnešní době velmi nákladná. Navíc vyžaduje složité a zdlouhavé vyjednávání s místními obyvateli, kteří obvykle ve svém okolí žádnou elektrárnu nechtějí.

Podle pravidel platných v zahraničí si elektrárenská společnost peníze, které vynaložila na úsporné programy, započítá do nákladů - stejně jako by to udělala s prostředky na stavbu elektrárny. A z výše těchto nákladů smí určit cenu své elektřiny. V ideálním případě pak vydělají všichni: elektrárenská společnost má svůj zisk jistý, a to při nižších nákladech (podle amerických propočtů jeden dolar investovaný do úspor ušetří 1,5 až 1,75 dolaru potřebných a stavbu nových zdrojů). Spotřebitel propálí méně elektřiny, a i když její cena stoupne, celkově zaplatí menší účet.

V amerických podmínkách tak dokonce získá práci více lidí. Podle washingtonského Worldwatch Institute investice třeba do stavebnictví, na zavádění materiálů a technologií s lepšími izolačními vlastnostmi a podobně vytvářejí víc pracovních příležitostí, než by jich poskytla stavba elektrárny. Každá kilowatthodina, která nemusela být vyrobena, je samozřejmě příznivá také pro životní prostředí.

Podle Worldwatch Institute se jen od ropné krize v 70. letech do roku 1988 šest největších elektrárenských společností v USA díky investicím do úspor vyhnulo stavbě elektráren o celkovém výkonu 7240 MW. Myšlenka se z USA rozšířila i do dalších zemí světa. Německá elektrárenská společnost RWE, aby dosáhla úspor energie, platí sto marek každému zákazníkovi, který si pořídí energeticky úsporný přístroj. Když si koupí spotřebič zvlášť efektivní, dostane dokonce 400 marek. V Nizozemí bylo lidem již před šesti lety rozděleno 1 173 000 úsporných zářivek, v Dánsku 240 000 zářivek.
(MF Dnes, 21. dubna 1995)

P.S.: Úplným opakem je situace v České republice, kde stát poskytuje dotace těm, kteří přejdou na vytápění elektřinou a mnohonásobně tak zvýší spotřebu elektřiny ve své domácnosti.

Indické Ministerstvo energetiky oznámilo, že Indie se během tří let může dostat na druhé místo v žebříčků zemí využívajících větrnou energii (první je USA).
Koncem roku 1994 zde instalovaný výkon větrných elektráren dosáhnul 116 MW (z toho 80 WM je v soukromém vlastnictví). Na přelomu 1995/1996 by se měl zvýšit o dalších 150 MW. Kromě toho se nyní zvažují další projekty, jejichž celkový výkon představuje 900 MW.
EcoNet, 15.4.

V roce 1994 se SRN vyšplhala na žebříčku zemí využívajících větrnou energii na druhé místo. V loňském roce zde bylo v provozu 2617 větrných elektráren o celkovém výkonu 643 MW elektřiny. To znamená, že se zde během minulého roku výkon větrných elektráren zdvojnásobil. Výrazně vzrostly také zisky příslušných průmyslových odvětví, ze 500 milionů DM v roce 1993 na téměř 900 milionů v roce 1994.

Podle Ministra energetiky Claus Moeller Šlesvicka-Hostýnska činil podíl větrných elektráren na celkové spotřebě elektřiny v této spolkové zemi 4 %, přičemž jeho cílem je zvýšit jej na 25 % v roce 2010. Do konce letošního roku vzroste výkon větrných elektráren v SRN podle odhadů University v Münsteru až na 1000 MW.

Tabulku zemí využívajících větrnou energetiku stále vedou Spojené státy s instalovaným výkonem 1600 MW, na třetím místě se nyní ocitlo dříve druhé Dánsko s 520 MW.
(EcoNet, 12. června 1995)

Nově zveřejněná studie Ministerstva energetiky USA považuje za hlavní překážku rychlejšího rozvoje větrných elektráren existující tržní mechanismy. Studii vypracovalo odborné sdružení Lawrence Berkeley Laboratory.

Hlavním problémem je, že větrné elektrárny jsou poměrně novou technologií. Finanční trhy proto vyžadují vyšší návratnost investic a nabízejí kratší amortizační dobu, což vede k celkově vyšším nákladům. Kdyby měly větrné elektrárny stejné podmínky jako klasické, tj. delší amortizační období a levnější kapitál, ceny elektřiny z větru by byly ještě výrazně nižší.

Studie též poukazuje na to, že daňová úleva ve výši 1,5 centu/kWh nepředstavuje výraznější pomoc, protože neumožňuje majitelům splácet rychleji dluhy. "Kdyby byla úleva ve stejné výši poskytována formou dotace v hotovosti, vyrovnala by většinu nepříznivých faktorů na finančním trhu," dodává studie.
(EcoNet, 1. června 1995)