26. dubna, v den 9. výročí havárie černobylské jaderné elektrárny, byly v celé Ukrajině staženy vlajky na půl žerdi. Ukrajinský parlament vydal prohlášení, ve kterém varuje před stále hrozícími následky dalšího úniku radioaktivity z trosek budovy. Podle oficiálních údajů ukrajinského Ministerstva zdravotnictví zemřelo v letech 1988-1994 v důsledku havárie přes 125 000 lidí.
(EcoNet, 26.4.)

Po havárii v Černobylu se vyskytlo mnoho případů, kdy byly do zahraničí vyváženy kontaminované potraviny. Jeden z takových případů se odehrál v Keni v prosinci 1994. Náklad 100 tun sušeného mléka byl podroben kontrole Ministerstva zemědělství. Vládní inspekce potvrdila, že mléko pocházející z Ukrajiny je zdraví nebezpečné a proto nevhodné ke konzumaci. Úroveň jeho radioaktivity dosáhla 1000 Bq/kg, což dalece přesahuje povolené hodnoty. Dovoz radioaktivního mléka z Ukrajiny zprostředkovala neznámá holandská firma.
Případů, kdy se země EU a východní Evropy snaží vyvážet potraviny kontaminované radioaktivitou, je dlouhá řada. Protože normy EU jsou příliš benevolentní, často se stává, že potraviny jim vyhovují, ale v zemi dovozce již přijatelné nejsou. Státy EU praktikují vývoz kontaminovaných potravin tak intenzivně, že v roce 1989 státy západní Afriky zakázaly veškerý dovoz masa z této oblasti.
(Daily Nation, Keňa, 17.XII.1994-3.II.1995)

Na základě objednávky místních úřadů byl proveden nezávislý radiologický výzkum oblasti Limousin ve střední Francii. V oblasti je nyní více než 50 opuštěných dolů na uran. Uranová ruda, která se zde těžívala, byla dále zpracovávána v Bessines. Tato činnost zde po sobě zanechala více než 20 milionů tun uranové hlušiny, uskladněné v otevřených povrchových haldách. Výzkum přinesl nečekané výsledky:

• Ukázalo se, že domnělá halda hlušiny u Brugeaud je ve skutečnosti skládkou odpadu kontaminovaného rádiem-226. Koncentrace radioaktivity přesahuje 100 Bq/g, což je čtyřikrát více než u přírodního uranu. Na povrchu skládky činí intenzita gama záření 8 ŠSv/h, tj. 30-násobek přirozeného pozadí.
• V podzemních prostorách bývalého dolu Bellezane byla objevena radioaktivní kapalina s obsahem radia-226 nad 90 Bq/g. Dostala se tam průsakem z odkaliště a představuje riziko kontaminace spodních vod.
• V důsledku použití radioaktivní hlušiny při stavbě silnic přesahuje úroveň záření v některých místech povolených 5_mSv/rok. Koncentrace radonu na některých veřejných cestách dosahuje hodnot 600-1000 Bq/m3 (průměrná hodnota přirozeného pozadí je 50 Bq/m3).

V Glavunionu (Zprávy, červen 1994) se měřila úspěšnost opatření pro úsporu energie v jednom z výrobních procesů. Sklářská vana Float 2 v řetenickém závodu prošla během léta 1994 generální opravou.
Od modernizace se očekávalo snížení spotřeby zemního plynu při provozu sklářské vany o 10%, ale poslední měření ukázala, že úspory dosahují dvojnásobku.
Projekt v hodnotě přibližně 900 miliónů Kč navíc zvýšil výkon vany o 10 procent. Float 2 nyní vyrábí denně 700 tun plaveného skla pro automobilový, nábytkářský a stavební průmysl, jakož i pro výrobu zrcadel.
(SEVEn, 2/95)

Večer 21. ledna 1968 se v blízkosti vojenské letecké základny Thule v Grónsku zřítilo letadlo americké armády. Začalo hořet a výbušniny umístěné na palubě prudce explodovaly. V letadle se ale také nacházely pravděpodobně čtyři bojové jaderné hlavice, naštěstí bez rozbušek. Výbuch letadla je rozmetal na všechny strany. Neoficiální zdroje blízké americké vládě uvádějí, že se jednalo o 3,4 kg plutonia, nezávislé odhady však uvádějí několikanásobek. Americká vláda odmítla podat o incidentu jakékoliv oficiální informace, protože je vázána dohodou s dánskou vládou o tom, že dánské území nebude transportovat radioaktivní materiály (Grónsko je autonomní oblastí Dánska). Následujících pět měsíců po havárii pracovalo 1300 dánských dělníků na vyčištění oblasti havárie. Nikdo jim neřekl, že se je kontaminována radioaktivním materiálem, ani o nebezpečí z toho plynoucím. Americké armáda přitom neustále měřila úroveň radioaktivity. Všechny zbytky havarovaného stroje a všechen sníh z okolí byl posléze převezen do USA.
O několik let později se na dělnících začaly projevovat následky - typické příznaky radioaktivního ozáření. Šance výskytu rakoviny je u nich dvojnásobná a úmrtnost je o 40% vyšší než u průměrné populace. Americká vláda jim přesto doposud odmítá poskytnout jakékoliv informace a dánská vláda odmítá nést jakoukoliv zodpovědnost.
Teprve na začátku tohoto roku poskytla americká vláda dánským představitelům dokumenty o havárii letadla a dánská vláda začala konečně jednat s postiženými dělníky. Těm, kteří ještě žijí, slíbila kompenzaci ve výši celkem 1,6 milionu amerických dolarů.

Společnost Chem-Nuclear byla najata v roce 1988, aby ve státě Pennsylvánie (USA) vybudovala úložiště nízce radioaktivních odpadů. Úložiště mělo sloužit elektrárnám z několika států. Podle smlouvy měla firma do roku 1991 navrhnout 3 lokality, přičemž k nezbytným výzkumům dostala vyčleněno 30 milionů dolarů. Do dnešního dne však místo nebylo nalezeno, a firma požaduje dalších 50-90 milionů dolarů k tomu, aby předběžný průzkum mohla dokončit.
Velkou bouři navíc vyvolala i slova předsedy Komise pro atomovou energii (NRC) Ivana Selina, podle kterého by takové úložiště mohlo sloužit všem jaderným elektrárnám v USA. Tato slova potrvdila obavy z toho, že jakmile bude úložiště vybudováno, začnou se do něj převážet odpady i z mnoha dalších elektráren. Obyvatelé Pennsylvánie proti tomu ostře vystoupili s tím, že se nehodlají stát jadernou skládkou pro celý kontinent.
(EcoNet, 25.4.)

"Zvýšená konkurence v oblati energetiky by měla ve Spojených státech vést k výraznému zlepšení efektivity využívání fosilních zdrojů a tím i k ozdravění životního prostředí," tvrdí Ralph Cavanagh, ředitel programu "Energie" americké organizace NRDC (Výbor pro ochranu přírodních zdrojů). Společnosti by neměly zákazníkům nabízet pouze elektřinu za co nejnižší cenu, ale poskytovat raději více voleb, jak uspokojit své potřeby. Například v Kalifornii se v letech 1990-1993 v rámci dlouhodobého ozdravění ekonomiky investovalo 2 miliardy dolarů do oblasti úspor energie.

New York Times otiskly 5. března na titulní straně článek o dvou odbornících z americké Národní laboratoře v Los Alamos, podle kterých by velké množství radioaktivních odpadů v plánovaném hlubinném úložišti Yucca Mountain (Nevada, USA) mohlo způsobit i jadernou explozi.
Podle Dr. Charlese Bowmana totiž plutonium zde uložené přečká životnost kovových kontejnerů, ve kterých je uskladněno. Poté, co se kontejnery rozpadnou, by mohlo dojít k nahromadění nadkritického množství plutonia. Okolní hornina by pak urychlila lavinovou štěpnou reakci vedoucí k jadernému výbuchu. Bowman jako řešení navrhuje využít urychlovač částic k tomu, aby se plutonium transformovalo v jiný, méně nebezpečný prvek, a teprve potom bylo trvale uloženo.
Plány o zprovoznění konečného úložiště vysoce radioaktivních odpadů se postupně rozplývají. !!! ((termíny))
(The Nuclear Monitor, 13.III.1995)