Projekt Hnutí DUHA - Malá Šumava

"Malou Šumavou" nazýváme oblast Českokrumlovska, která je vymezená přibližně městy Český Krumlov, Kaplice a Vyšší Brod, na západě pak Lipenskou přehradou. Tato oblast prošla bohatou historií. Po několik století byla jádrem tzv. Rožmberského dominia a doba panování Pánů z růže je v podvědomí místních lidí stále živou legendou. Region se může též těšit zachovalému životnímu prostředí, minimálně zatíženému průmyslovou výrobou. Tyto okolnosti jsou zřejmě i důvodem bližšího vztahu a zájmu místních obyvatel o svůj region a to navzdory okolnosti, že skutečných starousedlíků zde zbylo po poválečném odsunu Němců velmi málo.

V létě 1994 se zrodila myšlenka programu "Malá Šumava", jehož mottem je obnova přirozených vztahů a návrat inteligence na venkov. Program obsahuje několik částí a projektů, např. vznik střední školy, obnova malotřídek, založení nakladatelství a tiskárny, křesťansko-ekologický tábor, zateplování objektů, atd.

Nyní vzniká Nadace Malá Šumava, která by měla všechny plánované projekty realizovat či podporovat. Zřizovatelem nadace bude Hnutí DUHA, bude ale otevřená všem aktivním lidem z regionu, kteří se budou chtít na jejích projektech podílet. Sídlo nadace bude v Českém Krumlově a činnost zahájí ještě v tomto pololetí.

Střední škola
Nejdůležitějším krokem k naplnění programu bude založení střední školy. Jednalo by se školu spojenou s centrem pro podporu aktivit v regionu. Jako vzor nám mohou sloužit zařízení podobného typu jako např. Highlander Center v USA či Schumacher School ve Velké Británii.
Cílem školy bude aktivní zapojení studentů do dění v regionu a snaha, aby se díky vztahům, které si zde vytvoří, vraceli po vysokoškolských studiích zpět do regionu.
Výuka by na této čtyřleté škole probíhala, kromě všech povinných středoškolských předmětů, formou tzv. dílen. Zpočátku by se jednalo o tři dílny těchto zaměření:


Škola zároveň vytvoří pracovní příležitost pro několik desítek lidí, především mladých vysokoškoláků (lidí s vyšším vzděláním). Jejich aktivita se jistě neomezí pouze na školu, ale bude se projevovat i v kulturním a společenském životě regionu.
Škola však bude mít ještě jiný úkol. Sídlem školy by se měl stát nádherný klášter ve Vyšším Brodě. Klášter založil ve 13. století Vok z Rožmberka a pozval do něj několik prvních bratří řádu cisterciáků. Řád cisterciáků se orientuje především na hospodářskou činnost, zvelebování krajiny. Za jeho působení se klášter stal významným centrem pro široké okolí. Jeho kontinuita byla přerušena jen dvakrát. Nacistickou okupací a komunistickou persekucí. V roce 1991 se do kláštera po 40 letech vrátili dva řádoví bratři a činnost řádu ve Vyšším Brodě obnovili. Nyní je členů řádu asi sedm. Řád však nemá prakticky žádné prostředky, neboť jim dosud nebyl vrácen původní majetek.
Škola by měla přispět k obnově významu kláštera, a to dvěma způsoby. Za prvé již tím, že v areálu kláštera bude sídlit střední škola. Vzájemný vztah školy a lidí v okolí bude přirozeně chápán i jako vztah kláštera a okolí. V rámci přednášek, konferencí či různých kulturních aktivit budou do kláštera zváni různé známé i významné osobnosti a těchto kontaktů bude moci klášter využít. Za druhé by škola mohla pomoci klášteru při obnově hospodářské činnosti. V prvních letech existence školy by byly aktivity studentů zaměřeny především na samotný klášter, resp. na Vyšší Brod. Teprve později by se činnost školy rozšířila dále do regionu.
Škola nebude mít církevní charakter. V osnovách však samozřejmě bude místo i pro přednášky, které budou zajišťovat řádoví bratři.

Festival ochotníků
Zvyšování kulturní úrovně regionu je dalším důležitým cílem projektu. V tomto roce chystáme divadelní festival, kde vystoupí amatérské spolky a spolu s nimi i několik profesionálních divadelních souborů. Toto setkání nejen obohatí kulturní dění v regionu, ale umožní navíc amatérským souborům nahlédnout do zákulisí skutečných divadelníků. V případě úspěšnosti tohoto festivalu bychom rádi každoročním opakováním dali základ případné tradici.

Křesťansko-ekologický tábor
S cílem vybudovat zázemí v regionu a umožnit setkání mladých lidí různých zájmových skupin (ekologičtí aktivisté, studenti, křesťané) pořádáme na začátku července 1995 kulturní a pracovní tábor v areálu kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodě. Program bude sestávat ze dvou částí: jednak z práce na obnově kláštera a města Vyššího Brodu, jednak z kulturních akcí (vystoupení hudebníků, divadel a přednášek, výstav atd.). Kulturní program tábora bude otevřen nejen pro účastníky, ale i pro místní obyvatele.

Zateplování objektů
Další formou prezentace programu pro veřejnost jsou tzv. energetické brigády, kdy nabízíme obyvatelům montáž těsnění do oken a izolací zdí. Těmito opatřeními se uspoří energie na vytápění. Vzhledem k tomu, že většina domácností topí uhlím, dojde i ke zlepšení ovzduší v obcích.
Cílem je zvýšit ekologickou odpovědnost obyvatel regionu. V budoucnu chceme podporovat i využívání sluneční energie a ostatních obnovitelných zdrojů energie, především vytápění dřevem.

Bohuslav Binka, Karel Srdečný a Robert Laža
kontakt na adrese redakce




Vývoz elektřiny - ekologický zločin

Elektřina se u nás v drtivé většině vyrábí z nejhorších zdrojů - hnědé uhlí, lignit a uran. Vliv této výroby na krajinu a přírodu je děsivý. Buď je můžete vidět třeba jako díry v krajině, nebo jako nápadně odlišné statistické údaje výskytu různých druhů onemocnění v oblastech s výrobou této elektřiny. Část vyrobené elektřiny vyváží ČEZ do zahraničí.

V roce 1992 vývoz (kromě Slovenska) činil 691 GWh, což bylo 1,5% výroby ČEZu(1). Za vyvezenou elektřinu ČEZ utržil 1 210 miliónů korun(1). Co je však horší, vývoz se zvyšuje. V roce 1993 bylo vyvezeno již 2 122 GWh, což je již 4,5% výroby ČEZu a nárůst o 307%(2). Výnos z prodeje elektřiny do zahraničí byl 2 699 miliónů korun(2). V roce 1993 vyrobily hnědouhelné elektrárny ČEZu v Severočeské hnědouhelné pánvi celkem 19635 GWh(3). V témže roce vyrobila elektrárna Ledvice 2463 GWh(3). Minimálně 94% produkce této elektrárny šlo na vývoz.

Názor ministra životního prostředí F. Bendy(4): "Opakovaně zdůrazňuji, že vývoz elektrické energie, stejně jako vývoz cementu, je vývozem životního prostředí. Vývoz elektrické energie je vývozem dotované elektrické energie, v jejíž ceně nejsou zahrnuty náklady vzniklé výrobou. Tudíž jde skutečně o vývoz životního prostředí."

Tento jistě správný názor je třeba podrobně objasnit. ČEZ inkasuje zisk z vývozu elektřiny. Neplatí ovšem všechny náklady, které sebou přináší výroba elektřiny. Do ceny elektřiny nejsou dnes zahrnovány škody, vyvolané provozem hnědouhelných a jaderných elektráren. Jde o poškození zdraví obyvatel, životního prostředí či hodnotu těžbou zlikvidované krajiny. Tyto náklady zaplatíme my všichni, ať již formou daní, zdravotního pojištění, nebo jinak: Z peněz daňových poplatníků bude hrazena např. obnova lesů, poškozených emisemi z elektráren.

Výskyt zhoubných nádorů plic a dýchacích cest je v pánevních oblastech (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov a Děčín) oproti celorepublikovému průměru u žen o 69,8%, u mužů o 40,8% vyšší(5). Zvýšené náklady na léčbu hradíme prostřednictvím zdravotního pojištění.

Stavbu nových měst a vesnic na místech, kde jsou dnes jen obrovské díry po těžbě hnědého uhlí, jistě elektrárenská společnost ČEZ ze svého zisku platit nebude. Tento výčet zcela jistě není konečný.

Elektrárenská společnost ČEZ se snaží vydávat vývoz za ekologickou záležitost. Tvrdí, že bude vývozem hradit např. odsíření a modernizaci dvou bloků Počerad(6). Člověk by si řekl, že "když na ty Počerady nemaj peníze, tak ať to proboha udělaj". Jenže je to celé jinak.

Zisk z roku 1993 rozdělil ČEZ takto(7): na všechny uhelné elektrárny dohromady (7330 MW) připadlo 8 miliard, Temelín (2000 MW) dostal 11 miliard. Jestliže tedy uhelná elektrárna o výkonu stejném jako Temelín dostala 1.08Kč , obdržel Temelín 22 Kč. Vývoz elektřiny je tak způsoben podivnou investiční strategií ČEZu - odlivem peněz na stavbu Temelína. Obrovské částky jsou nesmyslně utápěny v nic neřešícím Temelíně, přitom jsou potřeba v severních Čechách.

Odsíření a modernizace tří bloků elektrárny Počerady (600 MW) stojí 2,3 miliardy Kč (8). Pokud bychom volili "ekologizaci" stejnou jako u elektrárny Počerady, byly by náklady na všechny uhelné elektrárny ČEZu přibližně 28 miliard Kč. Oficiální cena za pouhé postavení Temelína je 68,8 miliardy Kč.

Nelze tvrdit, že všechny uhelné elektrárny je účelné a vhodné upravovat podle počeradského projektu. Jde o ukázku investiční náročnosti podobného postupu při odstraňování těch nejtěžších ekologických dopadů výroby elektřiny a srovnání s Temelínem. Pro zastavení devastace severozápadních Čech je nezbytné odstavení elektrárenské kapacity, která vyrábí elektřinu pro vývoz, a přerozdělení části investic ČEZu tak, aby se zvýšil podíl investic do severozápadních Čech. Přerozdělení zisku ČEZu je zcela v rukou státních úředníků - 67% akcií společnosti ČEZ trvale vlastní státní Fond národního majetku. Za zprávu těchto akcií (tzv. kontrolního balíku akcií) je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s ministrem Vladimírem Dlouhým. Tito úředníci by si měli konečně uvědomit, že mají obrovský díl zodpovědnosti za ekologickou situaci v severozápadních Čechách a na další valné hromadě akcionářů ČEZu by se měli postavit proti vývozu elektřiny a za přerozdělení zisku. Pokud pan ministr hodí svou zodpovědnost za hlavu, měli bychom si my všichni na to vzpomenout, až při příštích volbách budeme hledat zodpovědné politiky, které budeme pověřovat zprávou věcí veřejných.

Pomozte zastavit vývoz elektřiny. Pomozte nám se sběrem podpisů pod petici "Zastavme vývoz elektřiny". Tato petice se obrací na poslance Parlametu ČR, aby byla přijata taková zákonná norma, která by obsahovala zásadu, že roční objem vývozu elektřiny nesmí v celkovém ročním souhrnu překročit dovoz elektřiny. Rádi Vám poskytneme veškerý potřebný materiál, včetně tzv "závěsného zásobníku petic", který lze zavěsit kamkoliv na zeď, dveře či nástěnku. Obracejte se, prosíme, na adresu:

Děti Země, Podbabská 14, 160 00 Praha 6, tel./fax 02-3117075
Pavel Barták, sekce Energie pro život, Děti Země

Zdroje :
(1) - Výroční zpráva ČEZ, ČEZ, 2.4.1993, Praha,
(2) - Výroční zpráva ČEZ 1993, ČEZ, duben 1994, Praha,
(3) - Planeta 12/94, str. 18,
(4) - ČD 25.8.94,
(5) - Zpráva o stavu životního prostředí a jeho vlivu na zdravotní stav obyvatelstva teplického okresu, leden 1990,
(6) - MF DNES 21.01.94,
(7) - LN 15.01.94,
(8) - LN 1.4.94,




zpět na obsah