Z informací, které tisku poskytli zástupci ČEZ v souvislosti s ukončením první vlny průzkumů, vyplývá, že by do konce roku 1996 mělo být nalezeno jedno hlavní a druhé záložní místo pro centrální mezisklad vyhořelého paliva. Je to velice zajímavé tvrzení. Není ono vlastně ve skutečnosti již rozhodnuto ?

V dokumentaci ke stavebnímu řízení na geologicko-průzkumné práce prováděné hornickým způsobem ve Skalce na Žďársku je uvedeno, že jen doba výstavby potrvá 2,5 roku. Až poté bude možno do průzkumné štoly nainstalovat měřící přístroje. Dále se v dokumentaci uvádí předpokládané trvání průzkumných prací 6 let. Z toho vyplývá, že by měly skončit nejdříve v roce 2001. Obdobné práce ještě většího rozsahu hodlá ČEZ, respektive Energoprůzkum, který má zakázku provádět, uskutečňovat v lokalitě Křesovec u Batelova. Takže o těchto místech je ve skutečnosti rozhodnuto již dnes. Nesoulad v tvrzeních ČEZu a některá prohlášení odborníků z Dukovan i z ministerstva průmyslu nasvědčují tomu, že se zde možná již vyhledává místo pro konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva. A to pak znamená pro obyvatele nejen dotčených obcí vysoceradioaktivní sousedství ne po slibovaných 50 let, ale na 100 000 let.
Edvard Sequens, Děti Země

Obec Pastuchovice leží na trati Plzeň - Žatec za obcí Žihle. V obci žije asi 100 obyvatel. V současné době máme několik problémů. Nemáme v obci čistírnu odpadních vod, máme nedostatek užitkové vody. Bylo zrušeno dopravní spojení, které dováželo děti ze základní školy. Tyto problémy se nám podaří vyřešit i za předpokladu, že zde nebude vybudován mezisklad jaderného odpadu.

Jaká byla vaše reakce, když jste se dozvěděli o tom, že v blízkosti Pastuchovic byla vybrána jedna z lokalit pro centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva?

starosta Pastuchovic L.Kouba: Reakce byla hrozná, až děsivá. Jednání ČEZ a.s. a Terplánu byla naprosto nesprávná. Jejich cílem bylo přesvědčit obyvatele všech lokalit, že výstavba meziskladu jaderného paliva bude bezpečná a po ekonomické stránce přínosná pro obec. U nás a v obcích v širokém okolí proběhla podpisová akce proti zamýšlené stavbě. Nenašel se jediný občan, který by s umístěním souhlasil.

Jaké průzkumy od té doby byly v lokalitě Pastuchovice prováděny?

L. Kouba: Byl zde proveden pouze biologický průzkum lokality. Geologický průzkum jsme kategoricky odmítli.

Jaký je současný názor obyvatel obce na problém "mezisklad"?

L. Kouba: Názor obyvatel je takový, že se jedná o odpad, který někde vznikne a jinde se uloží. Takže tak okamžitě vznikne další znečištěná oblast v tak malé republice.

Myslíte si, že případné umístění centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva u Pastuchovic by bylo pro Vaši obec ekonomicky přínosné?

L.Kouba: O finanční přínos z umístění centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva vůbec nestojíme. Je mnoho dalších způsobů jak získat finanční zdroje, aniž by docházelo k ničení životního prostředí.

V tomto meziskladu bude umístěno především vyhořelé palivo z jaderné elektrárny Temelín. Souhlasíte s její dostavbou?

L. Kouba: Nesouhlasíme.

Co očekáváte od vstupu Pastuchovic do Sdružení za čistou a bezpečnou energii? Jak by mělo, dle Vašeho názoru, takovéto sdružení pracovat?

L. Kouba: Předpokládáme, že členství ve Sdružení za čistou a bezpečnou energii nám bude pomáhat v právních řízeních, jak se bránit proti monopolu jako je ČEZ a.s.

Děkujeme za ochotu.

Vyptával se Edvard Sequens ještě před tím, než Pastuchovice "vypadly" z druhé vlny průzkumů.

Sdružení bezjaderných obcí vzniklo ve Velké Británii na začátku 80. let . Sdružuje 171 tamních obcí a okresů, které se rozhodly spojit své síly v obraně před šířením jaderného průmyslu. Brzy se po jejich vzoru začaly organizovat obce v dalších státech, které se ke Sdružení přihlásily. Ke dnešnímu dni má Sdružení celkem 4000 členů na celém světě. Jako příklad lze uvést 750 zastupitelstev v Itálii, 188 v USA, 80 v Portugalsku nebo 90 na Filipínách.

Ve svém prohlášení uvádí: "Před dopady 40 let rozvoje jaderného průmyslu nezůstalo uchráněno žádné místo ve Velké Británii. Na území mezi severním Skotskem, západním Walesem a jihovýchodem Anglie se nachází přes 70 velkých či malých zařízení spojených s jaderným průmyslem: jaderné elektrárny, výzkumné reaktory, závody na zpracování uranu, továrny na přepracování vyhořelého paliva, haly na výrobu jaderných zbraní, sila pro jejich uskladnění, základny ponorek s jaderným pohonem... Jaderné materiály jsou denně přepravovány po souši, po vodě i vzduchem. Pevné radioaktivní odpady se shromažďují v meziskladech, aniž by byla uspokojivě vyřešena jejich konečná likvidace, kapalné odpady jsou vypouštěny do moří."

Legitimitu požadavků odvíjejí obce ze své zodpovědnosti minimalizovat nebezpečí hrozící obyvatelům, chránit jejich bezpečnost a životní prostředí, jakož i přispívat k jejich informovanosti. Tyto základní zodpovědnosti zastupitelstev jsou zakotveny v zákonech i v jejich pravomocech.

Aby mohly obce skutečně zodpovědně a účinně hájit své zájmy, potřebují přístup ke kvalitním a podrobným informacím, stejně jako i poradenský servis v oblasti práva a politického působení. Sdružení bezjaderných obcí tyto základní služby poskytuje svým členům za roční příspěvek ve výši 1% částky, kterou daná obec zaplatí za elektřinu dodanou z jaderných elektráren.

Sdružení aktivně vstupuje do vytváření energetické politiky, koncepce zacházení s radioaktivními odpady, plánů na rozvoj jaderného průmyslu apod. Domácí členové sružení se setkávají čtyřikrát ročně. V čele sdružení stojí výkonný výbor, který si zřídil a spravuje kancelář v Manchesteru. Kancelář se má tuto pracovní náplň:

• poskytuje právní konzultace ve věcech správního řízení, havarijního plánování apod.
• vydává jménem Sdružení stanoviska a prohlášení k aktuálním problémům
• řídí výzkumné práce a odborné studie (bezpečnost ukládání vysoce aktivních kapalných odpadů, rizika elektromagnetického záření, nebezepčí spúojená s přepravou plutonia, posudky na plány k likvidaci odstavených elektráren aj.)
• pořádá tiskové konference
• organizuje pravidelná setkání s poslanci parlamentu
• provozuje výstřižkovou službu, nejdůležitější aktuální informace přetiskuje v bulletinu vydávaném 4-krát ročně
• svolává a připravuje výroční setkání a semináře zaměřené na konkrétní okruhy problémů
• poskytuje službu stylem "horká linka": každý člen se může na kancelář obrátit s jakýmkoliv problémem nebo podnětem

Klatovy (kj). Okresní úřad neuvažuje o vydání stavebního povolení k budování meziskladu jaderného paliva, řekl nám včera přednosta Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivan Petrů v redakci na informace ČEZu, že právě na Klatovsku jsou vytipovány dvě lokality na tuto výstavbu - jedna u Pačejova a druhá u Kozčína.
"Chápu, že z hlediska podloží může být náš region pro ČEZ vhodný, je tady zejména žula. Zcela se však při výběru opomněla skutečnost blízkost Národního parku Šumava, skutečnost, že zdejší region nemá jinou obživu než rozvoj turistického ruchu a počítáme se zaměřením na výrobu ekologických potravin. Už z tohoto hlediska je jaderný mezisklad nemyslitelný."

Negativní stanovisko k případné výstavbě zaujímá i starosta obce Pačejov Miloslav Průcha. "Nikdo mne nemůže přesvědčit, že tato vlajková loď ČEZu se nedotkne krajiny. Při výstavbě 200 metrů dlouhého a dvacet metrů vysokého monstra se musí přemístit na 400 tisíc tun zeminy. Navíc lokalita je prameništěm Otavy a zdrojem vysoce kvalitní pitné vody. Pracovníci ČEZu přitom pod tlakem přiznávají, že zřejmě nepůjde o mezisklad pro jaderné palivo jen z našich dvou elektráren, ale i palivo dovezené. Jaderný odpad má přitom chladnout nanejvýš do roku 2050. Co s ním bude potom, si nevědí rady ani světové velmoci."