Nová vládní studie kritizuje jaderný program Francie

Během arabské ropné krize v 70. letech rozhodl tehdejší francouzský prezident Valery Giscard d'Estaing o tom, že Francie si musí vybudovat nezávislé zdroje energie, a zahájil tak mohutný program rozvoje jaderného průmyslu.

54 reaktorů dnes ve Francii vyrábí 3/4 veškeré spotřeby elektřiny. Velká část veřejnosti však pochybuje o tom, že výhradní orientace na jaderné reaktory bude výhodná i do budoucna. V tomto duchu pojednává i významná oficiální studie předložená vládě 5. prosince 1994. Vypracoval ji bývalý ministr průmyslu Jean-Pierre Souviron a věnuje se vztahu energetiky a životního prostředí.

Kromě kritiky jednostranné orientace na jaderné zdroje energie také požaduje celkové zprůhlednění státního monopolu Electricité de Frace (EdF), který elektrárny vlastní a provozuje. V neposlední řadě klade důraz na rozvoj ve využívání obnovitelných zdrojů energie. "Každý rok utratí EdF čtyři až pět miliard franků na výzkum a vývoj jaderných technologií, zatímco na obnovitelné zdroje věnuje pouhých 60 milionů. Nevěřím, že tohle je správná strategie do budoucna," řekl Souviron poslancům na semináři 15. prosince.
(The Geneva Post, 23./24.XII.1994)




O vysychání našeho kraje

V posledních letech v celé střední Evropě méně prší. Srážky jsou nižší v zimě i v létě. Důsledkem nižších srážek je vysychání povrchu země a pokles hladiny spodní vody. Obzvlášť citelně je nedostatek srážek pociťován ve vegetačním období, tj. od dubna do září. Doposud, díky občasným srážkám, byť menším, vyrostlo obilí, které je stepní rostlinou. Brambory potřebují více vody, proto narostou menší (viz minulý rok).

V našem kraji od šedesátých let každoročně naprší méně, než je dlouhodobý průměr z let 1901 až 1950, který je brán za základ pro všechna následující porovnání. Snížení vodních srážek kromě globálních celosvětových příčin zavinilo bezesporu odvodňování. Od šedesátých let bylo totiž prováděno šablonovitě a na velkých plochách. Srážková voda odtéká potrubím rychleji, dochází k poklesu hladiny spodních vod a k vysychání pramenů. Kromě odvodnění Žďárských vrchů, které jsou pramennou oblastí, bylo např. na třebíčsku odvodněno 27,2% orné půdy, v okrese Brno - venkov 10,5% a v okrese Znojmo 8,1%. Odvodněna byla celá ČR. Vymizení pramenů, všech sebemenších močálů, pokles hladiny spodní vody a někdy odvodňování lesů způsobilo snížení vlhkosti v ovzduší a tím i menší přitažlivost pro bouřkové vodní srážky, které jsou v letním období nejdůležitější.

V posledních letech jsou v letních měsících obyvatelé jižní části Třebíčska, Znojemska a Moravskokrumlovska svědky neobvyklého sucha, většího. než se projevuje v jiných částech našeho státu. Jestliže v dřívějších letech docházelo k bouřkám z mraků, které postupovaly od západu, v současnosti v letních měsících mračno rozestoupí k severu a k jihu a nad tímto vzniká "ostrov sucha". Tato skutečnost trápí všechny obyvatele obcí v této oblasti. Při porovnání hodnot srážek za prvních padesát let tohoto století, je na tom opravdu nejhůř tato oblast - shodou okolností v okruhu Jaderné elektrárny Dukovany. Z chladicích bloků elektrárny vychází kromě viditelné páry, zchlazené na teplotu 40°C, i velké množství tepla, které lidské oko nevidí a které je viditelné pouze v infračervené části spektra. Teplo stoupající z chladicích věží zabraňuje v letním období kondenzaci par z mraků. Tím je narušená přirozená cirkulace vzduchu a bouřková mračna jsou pak přitahována spíše zalesněnými plochami např. v okolí Zastávky u Brna a Moravských Bránic, kde je proto úbytek srážek podstatně menší. Samozřejmě se přitom projevuje i směr právě vanoucích větrů.

Samozřejmě je možno oponovat, že i tepelné elektrárny vypouštějí do vzduchu hodně tepla, ty však leží ve stínu hor, na jejich východní straně, takže dešťové srážky natolik neovlivňují. Naproti tomu území s jadernou elektrárnou Dukovany je otevřenou, mírně zvlněnou, odlesněnou rovinou. Řídké a vyschlé lesy kolem nepatrných říček Rokytné a Jevišovky jsou pro bouřková mračna "slabým magnetem". Když je tato skutečnost navíc umocněna proudem tepla, které zabraňuje kondenzaci par v mračnech, je ortel nad tímto krajem podepsán- postupné vysoušení, neustálý pokles hladiny spodních vody.

Setkala jsem se s názorem, že nelze dokázat, že změnu mikroklimatu v tomto kraji způsobuje jaderná elektrárna. Velkým nedostatkem je řídká síť meteorologických stanic na tomto území, takže skutečný stav mikroklimatu je zkreslován. Měření vodních srážek prováděli pracovníci zemědělských družstev. Oficiálně jsou však uznávána pouze data získaná pracovníky hydrometeorologických stanic.

Nelze čekat, až nastanou celkové příznivější změny klimatu. deficity srážek jednoznačně ukazují, že pokud se co nejdříve nepřikročí k záchranným opatřením na tomto území, budeme si moci říci, že si vlastní liknavostí a nedbalostí budujeme uprostřed Evropy poušť.
RNDr. Milada Horáková




zpět na obsah