Izolace panelových domů - nejen úspory tepla

Panelové domy jsou v naší zemi zcela běžným typem budov pro bydlení i ostatní účely. Technický stav nejstarších typů budov ze 60. let je ale v mnoha případech havarijní. Vinou nekvalitních obvodových plášťů, nedostatečné tepelné izolace a špatného stavu otopných systémů jsou tyto budovy velmi nehospodárným spotřebičem tepla.

Realizované demonstrační projekty ukazují, že zateplením obvodových plášťů, vyvážením a regulací otopných soustav, utěsněním oken a dalšími opatřeními lze snížit spotřebu tepla o 30-45 %. Hlavním motivem k řešení současných problémů by tak mohlo být výrazné snížení nákladů na vytápění.

Demonstrační projekty však světlo světa spatřily pouze díky dotacím ze státního rozpočtu. Dokud je cena dálkového tepla pomocí státních dotací držena na uzdě, majitelé budov se do rozsáhlých investic nejspíš pouštět nebudou. Zateplování budov je bez státní podpory stále ještě ztrátovou záležitostí. Snížení nákladů na vytápění však není jediným výsledkem úsporných opatření. Hlavním přínosem zateplování je především prodloužení životnosti panelových domů o 20-30 let, což může pomoci řešit přetrvávající problémy s nedostatkem bytů.

Náklady na zateplování panelových budov by se proto neměly posuzovat jen z čistě energetického hlediska. V první řadě se jedná o investici, pomocí které mohou majitelé panelových domů zabránit mnohonásobně vyšším výdajům na budoucí opravy obvodových plášťů.




Nový úsporný dům v Brně

Česká republika se nyní může pochlubit novým modelem budovy s nízkou spotřebou energie. Tuto experimentální stavbu navrhl a postavil VUES Brno. Dům má dvě patra a plochu přibližně 15 x 20 metrů. Díky kombinaci technických novinek a obnovitelných zdrojů energie je spotřeba energie ve srovnání s klasickými budovami o 80% nižší.

Tzv. ekodům využívá k dosažení pozoruhodných energetických úspor různé technologie: kapalinové a vzduchové solární systémy včetně velkoobjemových akumulačních nádrží a tepelných čerpadel, solární fotovoltaické systémy, malou větrnou elektrárnu s akumulátory a příslušnými konvertory, zpětné získávání tepla z ohřátého vzduchu a vody a dokonalou izolaci celé budovy včetně oken. Optimální využití energetických zdrojů zajišťuje adaptivní regulační systém. Energetické parametry budovy se budou dlouhodobě měřit a monitorovat.

Dům se začal stavět v roce 1994 a část technologie se stále ještě instaluje. Po instalaci budou následovat tři experimentální stadia. První fáze bude zahrnovat optimalizaci energetického systému a nezbytných systémových konstant a kritérií pro optimální řízení. Pro zjištění energetické bilance budovy se bude přibližně dvanáct měsíců provádět analýza energetických toků a spotřeby. Třetí experimentální fáze bude zahrnovat provoz domu podle požadavků investora, partnerů, sponzorů a firem zabývajících se úsporami energie.

Finanční zdroje na stavbu budovy poskytlo Ministerstvo hospodářství České republiky v rámci národního programu nazvaného "Energetické úspory", VUES Brno a.s., která budovu postavila, ČEZ a.s. a Stiebel Eltron, dodavatel solární technologie. Ekodům byl koncipován jako experimentální budova, která má ověřit technické propočty energetických úspor. Budova umožní získat podrobné údaje o energetických parametrech a bude sloužit jako model pro stavbu dalších energeticky úsporných staveb.




Letecká základna na sluneční energii
Vojenská letecká základna Tinker v Oklahomě začala zkoušet kombinovaný systém větrné a sluneční elektrárny. Systém se skládá z 10-kW větrné turbíny a fotovoltaických článků o výkonu 6,8 kW. Vyrobená elektřina je dále upravena tak, že plně nahrazuje elektřinu z rozvodné sítě.

Činnost této autonomní jednotky pro výrobu energie je sledována v průběhu jednoho roku. Studie sezónních výkyvů vyrobené energie bude dokončena letos a na jejím základě se rozhodne o dalším rozšíření této kombinované elektrárny.
(EcoNet, 20. února)




Větrný potenciál v USA

Průkum povětrnostní situace v USA ukázal, že v okolí existujících přenosných sítí je poměrně velký potenciál pro využití větrné energie. Ta by se pak mohla dodávat rovnou do sítě. Do vzdálenosti 10 mil (16 km) od rozvodných sítí se nachází celkem 625 000 km2 pozemků s výhodnými vlastnostmi pro provoz větrných turbín. Při průměrné rychlosti větru a umístění elektrárne o výšce 50 m v obdélnících (5 x 10 průměrů rotoru) by instalovaný výkon činil 734 000 MW. Největší možnosti se nabízejí v severní části centrální oblasti USA, zatímco nejméně jich je na středovýchodě. Ze států jsou pak na tom nejlépe Texas, Kansas, Nebraska a Severní Dakota, nejhůře Alabama, Florida, Lousiana a Mississippi.

Právě vzdálenost rozvodné soustavy hraje důležitou roli v tom, zda se větrné elektrárny vyplatí. Z tohoto hlediska by bylo ekonomicky nejvýhodnější soustředit se na pozemky ležící co nejblíže přenosovým sítím. Studie odhaduje využitelný roční potenciál ve vzdálenosti do 5 mil (8 km) asi 464 000 MW. Celková roční spotřeba USA přitom dnes odpovídá 330 000 MW.

Je jasné, že se jedná o maximální odhad za ideálních podmínek. Ve skutečnosti je třeba na konkrétních místech provést dalšéí pečlivá měření síly, směru a pravidelnosti větru. Teprve potom lze zjistit, zda se větrná elektrárna skutečně vyplatí. Nicméně, studie ukázala na to, že stojí za to se těmto podrobným průzkumům věnovat a že možnosti využití větrná energie nejsou vůbec zanedbatelné. A v tom je i hlavní přínos studie.


Společnost Kenetech Windpower zaslalo Ministerstvu životního prostředí USA informace o dvou svých projektech, které chystá. Jedním je výstavba větrné elektrárny o výkonu 2 x 50 MW. Elektrárnu si objednala společnost Hydro-Quebec, a měla by se skládat ze tří skupin větrných turbín. Po dokončení výstavby bude plocha zabrané půdy minimální, protože pozemky s turbínami budou zemědělsky dále obdělávány. Prvních 50 MW by mělo být instalováno do léta roku 1995 a druhá polovina o rok později.


Sacramento Minicipal Utility District v Kalifornii veřejně zahájil první fázi svého projektu, jehož cílem je vybudovat větrnou elektrárnu o výkonu 50 MW. Po dvouletém zkušebním provozu sedmnácti strojů o výkonu 33 kW jich bude zprovozněno dalších 150. Počítá se s náklady ve výši 4,3 centu/kWh.
Kromě této větrné elektrárny počítá společnost SMUD i s využitím kombinované výroby tepla a elektřiny tak, aby oba projekty pokryly požadovaný nárůst výrobní kapacity o 600 MW do roku 1997. Výkonný ředitel Americké asociace pro větrnou energii (AWEA) Randall Swisher prohlásil, že se jedná o začátek nové vlny rozvoje větrné energetiky. Podle předpokladů AWEA budou v USA do roku 2000 instalovány větrné elektrárny o celkovém výkonu 10 000 MW.




zpět na obsah