V severních Čechách je přes 5000 MW zastaralých tepelných elektráren, které ničí krajinu i lidi. Těžba uhlí zničila 112 vesnic a město Most, 200 000 obyvatel bylo vyhnáno mezi panely. Otrávený vzduch zkracuje život Severočechů o sedm let a zabíjí lesy nejen u nás, ale i ve Skandinávii.

Na druhé straně naší země se pokračuje ve výstavbě dalšího betonového giganta, jaderné elektrárny Temelín (1600 MW). Tento projekt je nejdražší stavbou v historii českého národa a spolyká každý měsíc přes 500 milionů korun. Staví se zbytečně, navíc proti vůli 54 obcí v okolí. Není zaručena její bezpečnost ani vyřešena likvidace radioaktivních odpadů.

Oba způsoby výroby elektřiny devastují životní prostředí, ohrožují obyvatelstvo a jsou na účet budoucnosti. Domnívám se, že jde o dvě strany téže falešné mince - chybné energetické koncepce.

Kde jinde ale chceme brát elektřinu?

1. Naše hospodářství spotřebuje na stejný výrobek dvakrát více energie než západní země. Podle řady studií je u nás možné i ekonomicky výhodné modernizací strojů a spotřebičů uspořit 30 až 50% dnešní spotřeby elektřiny (SEVEn, Světová banka, EBRD, Tractebel...).
2. Každé větší město má výtopnu, která vyrábí teplo pro domácnosti a kanceláře. Například v Německu je uzákoněno, že tyto výtopny kromě tepla vyrábějí i elektřinu. Stejně to lze provést i u nás. Takto můžeme získat výrobní kapacitu asi 1500 MW elektřiny, aniž bychom museli stavět nové zdroje nebo spalovat více uhlí.
3. Ve výtopnách lze také zavést tzv. paroplynový cyklus spalování uhlí. Jeho využitím získáme navíc dalších 500 MW elektřiny.
4. Na období po roce 1996 nabízí několik velkých továren uvolněnou kapacitu svých závodních elektráren. Jedná se přitom asi o 2340 MW (Vladimír Dlouhý, Zpráva pro poradu ekonomických ministrů, leden 1993).
5. Malé vodní elektrárny umístěné na řekách a potocích nevyžadují žádné přehrady. Před druhou světovou válkou jich v České republice fungovalo asi 10 000 a jejich kapacita činila zhruba 400 MW. Jejich rekonstrukcí a modernizací lze získat asi 800 MW.
6. I podle údajů vlády je u nás ekonomicky využitelná kapacita větrných elektráren asi 400 až 600 MW (Ministerstvo průmyslu a obchodu).

Víme, že tyto možnosti nejsou vládě neznámé. Řada údajů dokonce pochází z vládních materiálů, kde však byly označeny jako riziko pro dostavbu JE Temelín. Rozhodneme-li se totiž spustit JE Temelín, zakonzervujeme tím na dalších 30 let centralizovanou energetiku, pro kterou je rozvoj menších zdrojů a rozvoj úspor nepřijatelným. Obávám se, že takové rozhodnutí se nám může stát osudným.

Naše země nemá nadbytek energetických zdrojů: nechceme-li ji naprosto zlikvidovat, měli bychom rozumně užívat možností, které máme. Komunistický režim byl často kritizován kvůli tomu, že bez ohledu na tyto skutečnosti prosazoval rozvoj těžkého průmyslu, vývoz surové oceli, cementu a dalších energeticky náročných polotovarů. Je děsivé, že vývoz těchto materiálů v posledních letech mnohonásobně stoupá a roste i prodej samotné elektřiny do zahraničí. Nemůžeme dále sloužit jako kovárna Evropy.

Navrhujeme proto takovou energetickou koncepci, která bude založena na decentralizaci (jak je to nyní v západních zemích běžné), efektivnosti, rozvoji a rozmanitosti středních a malých zdrojů popsaných výše. Energetika by pak měla sloužit lidem, ne jako doposud lidé a krajina energetice.
Jan Beránek

Ekologické sdružení Jihočeské matky pořád v sobotu 29. dubna 1995 vzpomínkovou akci k 9. výročí Černobylské katastrofy, spojenou s demonstrací proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín.

Začátek v 11 hodin na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.
V 15:00 protestní pochod městem, který bude ukončen předáním výzvy k přehodnocení postoje městského zastupitelstva k Temelínu zástupci radnice.

Informace na adrese: Novohradská 21, 370 01 Č. Budějovice,
telefon: 038/7715178 nebo 36969

Ve čtvrtek 12. ledna 1995 byl v Bruselu zahájen pochod za bezjaderný svět. Zhruba 100 jeho účastníků hodlá během deseti měsíců urazit vzdálenost 5 500 km z Bruselu do Moskvy, aby tak protestovali proti vojenskému i civilnímu jadernému průmyslu. Své požadavky podpořené mezinárodní peticí předají cestou vládám mnoha evropských zemí.

Trasa pochodu začíná v Bruselu a pokračuje přes Francii, Anglii, Holandsko, Německo, Českou republiku, Rakousko, Slovensko, Ukrajinu, Bělorusko do Ruska. Prochází mj. těmito významnými místy: Brusel, Paříž, Londýn, Frankfurt, Praha, Vídeň, Bratislava, Kyjev, Černobyl, Minsk do Moskvy.

Česká republika:
V první polovině května půjde pochod přes Českou republiku. Zde navštíví mj. Libkovice, Pražský hrad, Temelín a Dukovany. Za organizaci u nás zodpovídá Hnutí DUHA a podílí se na něm mj. Děti Země, Greenpeace a Jihočeské matky.

Účastníci pochodu hodlají během své cesty navštěvovat místa, která jsou ohrožená jaderným průmyslem nebo kde jsou porušována lidská práva. V obcích, kudy povede jejich cesta, by se rádi setkali s místními obyvateli, jejich zastupiteli, novináři. Podél trasy pochodu bude k dispozici i mobilní výstava alternativních zdrojů, která navštíví řadu míst v České republice:

1. a 2. května - Kladno
3. a 4. května - Praha
5. a 6. května - Tábor
7. a 8. května - Bechyně
9. a 10. května - Týn n. Vltavou
11. a 12. května - Jindřichův Hradec
13. a 14. května - Jihlava
15. května - Batelov
16. a 17. května - Dukovany
18. a 19. května - Znojmo

Cíle a požadavky:
Pochod se mj. koná při příležitosti tří významných událostí souvisejících s jaderným průmyslem, které v roce 1995 proběhnou:

1. přehodnocení Dohody o zákazu testování jaderných zbraní
2. úprava stanov Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)
3. obnovení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní

Podle organizátorů pochodu by tyto dokumenty měly být podstatně změněny a zpřísněny. Ukazuje se totiž, že v současné podobě nejsou schopny zajistit bezpečí lidí ani zabránit další devastaci přírody.

Zásadní nedostatky a z nich vyplývající požadavky jsou tyto:

1. Dnešní dohody nezaručují veškeré zastavení pokusných jaderných explozí.
   Účastníci pochodu proto požadují okamžitý a úplný zákaz těchto testů a výroby nových jaderných zbraní. Existující zbraně by měly být bezpečně zlikvidovány. Zároveň by měl být založen zdravotní a sociální fond pro desítky tisíců těch, kdo byli v minulosti jadernými pokusy postiženi.

2. MAAE je již od základu typickou organizací se střetem zájmů. Její stanovy jí ukládají na prvním místě "podporovat a šířit jadernou energetiku", a teprve na dalším místě důležitosti je "dohled nad jadernou bezpečností". Navíc, jaderná energetika je jediným odvětvím průmyslu, pro jehož podporu byl založen samostatný mezinárodní orgán OSN.
   V rámci reforem chystaných pro rok 1995 žádají organizátoři pochodu, aby byl článek o podpoře a šíření jaderné energetiky vypuštěn, a aby MAAE byla postupně transformována v organizaci OSN pro výzkum a využití obnovitelných zdrojů energie.

3. Jak ukazují zprávy ze zemí bývalého SSSR a incidenty v Severní Koreji i mnoha dalších zemích, ani orgány OSN nejsou schopny zabránit zneužití jaderné energie k vojenským účelům. Často též vychází najevo, že na jaderných experimentech diktátorských režimů se v zásadní podílejí firmy z průmyslově vyspělých zemí. Je nesporné, že tzv. "mírové" využívání jaderné energetiky nelze oddělit od strategických vojenských zájmů.
   Vzhledem k těmto skutečnostem a kvůli nevyřešené otázce bezpečného uložení jaderných odpadů z elektráren žádá Pochod Evropou také to, aby do roku 2000 byl zastaven provoz jaderných elektráren a nebyl dále rozvíjen jaderný průmysl. Zároveň má být založena nadace na podporu alternativních zdrojů energie a programů na zvyšování efektivity a šetření při spotřebě energie.

Pochod 1992 napříč Amerikou:
Celý pochod organizuje mezinárodní skupina "Za matku Zemi" (For Mother Earth), která se aktivně věnuje otázkám lidských práv a ekologie. V roce 1992, při příležitosti 500. výročí Kolumbovy cesty do Ameriky, zorganizovala tato iniciativa podobný pochod napříč Spojenými státy. Asi 100 aktivistů tehdy ušlo 5_500_km z New Yorku na jadernou střelnici v Nevadě, která se nachází na území indiánského kmene Šošonů.

Informace pro zájemce o účast:
K pochodu se může připojit nalibovolný počet dní každý, kdo zaplatí účastnický poplatek (50 Kč/den pro dospělého, 25 Kč/den pro studenty a děti). Ten je určen na stravu a provoz doprovodných vozidel (pojízdná kuchyně, přeprava stanů a zavazadel). Každý takto zaregistrovaný účastník má nárok na převoz stanu a zavazadla o váze 10 kg.

Trasa v České republice:
pá 28.IV. Hora sv. Kateřiny - Horní Jiřetín - Litvínov
so 29.IV. Libkovice
ne 30.IV. Břvany
po 1.V. Panenský Týnec
út 2.V. Buštěhrad - Středokluky - Nebušice
st 3.V. PRAHA (Hrad - Dejvice)
čt 4.V. akce/odpočinek
pá 5.V. Davle
so 6.V. Čelina
ne 7.V. Krásná Hora
po 8.V. Veselíčko
út 9.V. Týn - JE Temelín
st 10.V. akce/odpočinek
čt 11.V. Veselí n. Lužnicí
pá 12.V. Jindřichův Hradec
so 13.V. Markvarec
ne 14.V. Štěpkov
po 15.V. Jaroměřice
út 16.V. JE Dukovany
st 17.V. akce/odpočinek
čt 18.V. Damnice

V poslední době se poměrně často setkáváme s tím, že se hovoří o elektrickém vytápění domků jako "ekologickém" nebo "čistém". Ve skutečnosti však vytápění elektřinou z ekologického hlediska nejenže neprospívá, ale situaci dokonce zhoršuje. Proč?

1. Dnes už i ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu uznávají argument ekologů, že elektrické vytápění "neřeší problém čistoty ovzduší, pouze přesouvá znečištění životního prostředí z jednoho místa na jiné". Komíny totiž pak nekouří v naší vesnici, o to více ale likvidují přírodu i zdraví obyvatel severních Čech. Vytápění elektřinou je tedy "ekologické" pouze v tom, že už se nedusíme my, ale někdo jiný v místech, které nemáme na přímo očích.

2. Pro zajištění stejného množství tepla je v případě elektrického vytápění potřeba spálit dokonce několikanásobně větší množství uhlí, než kdyby se topilo uhlím přímo. Při přeměně tepla na elektřinu v tepelných (ale i jaderných) elektrárnách se totiž využije pouze asi 30% energie paliva. Po započtení ztrát při přenosu elektřiny na velké vzdálenosti využití paliva (uhlí, uran) klesne až na 25%. Při vytápění uhlím (nebo též plynem, dřevem, naftou aj.) přímo v místě je využití paliva více než 90%. Abychom tedy vytopili svůj domek elektřinou, elektrárna musí spálit 3-4 krát více paliva, než kdybychom jím topili rovnou!

3. Nárůst v používání zejména tzv. přímotopů není dobrý ani pro energetiky. V obdobích mrazové vlny se totiž stává, že extrémně vzroste zatížení energetické sítě ČR. V podstatě to znamená, že několik elektráren (přes 1000 MW!) pracuje jen a pouze pro ty, kdo topí elektřinou. Na každého z nich pak každý den připadají emise 2100kg CO2, 60kg SO4, 4,5kg prachu, 4kg oxidu dusíku, 2kg oxidu uhelnatého, 1kg chlorovodíku a 0,5kg prchavých uhlovodíků a další chemikálie. Tyto látky pak nám všem padají na hlavu a vdechujeme je jenom proto, že někteří občané podlehli iluzi, že vytápění elektřinou je činnost prospívající životnímu prostředí.

4. Topení elektřinou je navíc nevýhodné i finančně. Nákup topného tělesa sice vyjde lacino (stát na ně dokonce poskytuje dotace, což je vzhledem k výše popsaným skutečnostem do očí bijící chyba), při chystaném zdražení elektrické energie v příštích několika letech (15% ročně do roku 1999) narostou účty za elektřinu tak, že vytápění elektřinou (zejména přímotopy) bude nejdražší ze všech možností.

Ředitel Pracovního sdružení pro centralizované zásobování teplem M. Novotný tvrdí: "Budoucí kapacitu Temelína, který měl údajně sloužit k odstavení neekologických uhelných elektráren, už nyní vlastně zcela spotřebuje nejdražší a společensky nejméně výhodný způsob vytápění, totiž přímotopná elektřina. Tento trend neodpovídá vývoji ve vyspělých zemích a pokud bude vláda chtít tuto poptávku uměle omezit, bude nepochybně muset domácnostem zdražit přímotopnou elektřinu víc, než původně oznámila. Všude na světě se zejména vyspělé země ubírají cestou úspor energie, a to i primární."

Závěrem tedy lze říci, že propagace elektřiny jako tzv. ekologického zdroje tepla není založena na pravdě. Lidé, kteří jí podlehli, si neuvědomili, že mnohem více než životnímu prostředí prospěli těm, kteří potřebují zdůvodnit výstavbu a provoz stále nových a nových zdrojů elektřiny (mj. JE Temelín). Nepovšimli si, že jsou nyní zcela závislí na dodavatelích elektřiny, který zajisté nebude dlouho váhat se zvýšením ceny svého zboží. A nespočítali si ani, že nakonec uškodili i své vlastní kapse. Abychom se mohli této chybě vyhnout, otiskujeme přehled zdrojů tepla a srovnání nákladů s výhledem do budoucna (jedná se jen o výsledky podrobného sdrovnání, které Vám na požádání zašleme):

Náklady na vytápění obytné budovy o spotřebě 20 000 kWh/rok (tj. 80 q/rok hnědého uhlí o výhřevnosti 16,5 MJ/kg):

	Instalace1	Provoz (ročně)
1. Elektřina	24 000	10 470 (95)
		12 750 (96)
		14 675 (97)
		16 850 (98)
		19 450 (99)
2. Kamna na dřevo
- dřevo	8 000	3 150
- dřevěné brikety	8 000	10 650
3. Kotel na dřevo
- dřevo	38 800	2 400
- dřevěné brikety	38 800	6 450
4. Kotel na plyn	29 500	6 180 (95)
		9 500 (99)

¹ Kotel včetně vyvolaných nákladů (např. vyvložkování komína, přípojka plynu, přípojka elektřiny atd.)