Americká elektrárenská společnost Bonneville Power Administration (BPA) nyní uvažuje o zastavení svého programu na využití obnovitelných zdrojů. Vedení firmy se totiž rozhodlo ušetřit během příštích šesti roků 1,5 miliardy dolarů. Přitom obnovitelné zdroje představují v jejím rozpočtu méně než 2 %, zatímco ztrátové jaderné reaktory mnohem více. Úvaha o zastavení obnovitelných zdrojů se jeví jako zcela nesmyslná, protože společnost zároveň odmítá odstavit starý reaktor druhého bloku JE Washington. Náklady na výrobu elektřiny v něm přesahují prodejní cenu o 1 cent/kWh. Jaderná sekce firmy BPA je silně zadlužena a nadále trpí vysokými náklady. Každý rok si spolyká zhruba 700 milionů dolarů, tj. 25 % rozpočtu firmy, zatímco na ziscích se podílí pouhými 10 %. Více než polovina vynaložených nákladů jde na splátky dluhů tří odstavených reaktorů. Program na využití obnovitelných zdrojů má 4 části: 2 větrné farmy ve východním Washingtonu a Wyomingu a 2 geotermální elektrárny v Oregonu a Kalifornii. Všechny čtyři nové elektrárny by měly dodávat 75 MW elektřiny.
(EcoNet, 21.2.1995)

Jaderná elektrárna Dukovany porušila předpis, když okamžitě nenahlásila Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) únik jednoho gramu radioaktivních látek do těch míst uvnitř elektrárny, kde žádná radioaktivita být nemá. Radioaktivní látky unikly do trubek parogenerátoru 2. února, zatímco elektrárna o nehodě vyrozuměla úřad až 21. února. Vedení elektrárny vysvětluje prodlevu tím, že událost muselo řádně vyšetřit. "Elektrárna musí ihned nahlásit všechny mimořádné události," řekl ředitel odboru hodnocení jaderné bezpečnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Petr Brandejs.

Mluvčí Dukovan Petr Spilka názor specialisty Brandejse odmítl a tvrdí, že elektrárna únik radioaktivity vůbec nemusela hlásit, ale stačilo událost pouze vyšetřit. "Únik jednoho gramu radioaktivních látek v jaderné elektrárně je něco podobného, jako když se v bance ztratí deset haléřů," řekl. Spilka tvrdí, že údržbu dělala firma Vítkovice a dukovanští zaměstnanci ze zařízení odstraňovali zbytky radioaktivity.

Ředitel firmy Vítkovice - servis jaderných elektráren Svatopluk Česla se k případu odmítl blíže vyjádřit. "Naši pracovníci únik radioaktivity nezavinili, nebyla to ani technická závada. Nevím, co bylo příčinou," řekl.

Petr Brandejs ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nevylučuje, že únik radioaktivity mohl zavinit člověk. Mluvčí Dukovan Spilka to připouští, ale odmítá souvislost nehody s únavou zaměstnanců, kteří podle odborů musí kvůli nízkým mzdám pracovat i jinde. Odboráři totiž zjistili, že více než polovina ze šesti set pracovníků, kteří pracují na směny, si přivydělává a pak chodí do práce unaveni třeba z kopáčských prací. Vliv únavy lidí na jadernou bezpečnost přiznal i zástupce předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Karel Böhm.

Úroveň radioaktivity v potrubí parogenerátoru je nyní třikrát vyšší, než je přirozená radioaktivita. Událost je zařazena do mezinárodního stupně hodnocení jedna - nepředstavuje riziko, ale odhaluje nedostatky bezpečnostních opatření.
MF Dnes, 28. března

Právě před rokem uvolnila americká Export Import (ExIm) Banka 334 milionů dolarů jako garanci za půjčku na dostavbu JE Temelín. Pokračování ve výstavbě přineslo od té doby řadu problémů. Především však doposud nebyla podepsána konečná smlouva mezi ExIm Bankou a ČEZem. Potvrdili to v březnu ExIm Banka i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. České ekologické organizace proto žádají vládu ČR i Kongres USA, aby využily této příležitosti a projekt zastavily.

• Stupeň rozestavěnosti JE Temelín
  Dne 4. listopadu 1992 ČEZ oznámil, že první a druhý blok JE Temelín jsou ve stavební části dokončeny z 93 a 60 %, v technologické pak z 60 a 30 %.
  V únoru 1995 ČEZ tvrdí, že výstavba Temelína se dostala do "konečné fáze", přičemž stavební část je hotová z 80 %, technologická pak z 60, respektive 30 %. Zdálo by se tedy, že po dvou letech stavebních prací a vynaložení 20 miliard korun je jedinou změnou pokrok ve výstavbě stavební části 2. bloku, tedy nejméně významné části projektu. Ve skutečnosti však tato čísla ukazují, že ČEZ ve snaze záruky za půjčku získat jednoduše o stavu dokončenosti elektrárny lhal.

• Porušené sliby české vlády a ČEZu o přístupu k informacím
  Ve svém dopise presidentu ExIm Banky Kennethu Brodymu z 8. března 1994 Vladimír Dlouhý píše: "Příslušné části (atomového) zákona budou odpovídat legislativě EU. Právě z tohoto důvodu jsou již nyní přístupné veškeré informace o stavu životního prostředí. JE Temelín nebude za žádných okolností výjimkou... Nicméně, ČEZ již zavedl procedury umožňující veřejnosti přístup k širokým informacím dotýkajícím se JE Temelín, včetně informací o existujících studiích vlivů na životní prostředí a o výsledcích bezpečnostních posudků... Zvláštní informace, jako jsou studie posuzování vlivů na životní prostředí, bezpečnostní studie nebo dokumentace pro územní a stavební řízení, budou poskytnuty na písemnou žádost."
  Tyto sliby nejsou dodržovány. Opakované pokusy ekologických organizací získat technické či bezpečnostní informace od ČEZu, Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se setkaly s takřka úplným nezájmem ze strany těchto institucí.

• Zatajování havárií na staveništi
  Dne 30. ledna 1995 vypukl na staveništi elektrárny požár. Informační středisko JE Temelín celý týden jednoduše popíralo, že k nějakému požáru došlo. Nakonec však svoji verzi změnilo a připustilo, že k požáru došlo, byl však prý uhašen během 20 minut. Pokud ČEZ již nyní takovým způsobem zkresluje informace o haváriích na elektrárně, co od něj můžeme čekat, až bude uvedena do provozu a pracovat s vysoce toxickými radioaktivními materiály?

• Pokuty SÚJB
  S přístupem ČEZu nejsou nespokojeny jen ekologické organizace. SÚJB mu udělil nejméně dvě pokuty za špatnou kvalitu stavebních prací. O první z nich se zmiňuje výroční zpráva SÚJB za rok 1993, podepsaná ředitelem ing. Jánem Štullerem. Ten pro neustálé nedodržování nařízení a požadavků přerušil výstavbu na staveništi elektrárny (prostor GA 306/3). Protože bylo později zjištěno pokračování ve výstavbě, aniž došlo k nápravě chyb, udělil SÚJB zodpovědné organizaci (ČEZ) pokutu 500 000 Kč. Tuto pokutu ČEZ zaplatil.
  Ve druhém případě se ztratily dokumenty o zárukách kvality, které měli vlastnit architekti a inženýři pracující na staveništi. Když SÚJB požádal ČEZ o jejich poskytnutí, zjistil, že ten je jednoduše nemá, a udělil mu proto pokutu. ČEZ tvrdí, že zodpovědnost za to nesou architekti a inženýři, a odmítá proto pokutu zaplatit. Tyto informace potvrdil v rozhovoru s Davidem Schwarzbachem (Natural Resources Defence Council, USA) Miroslav Hrehor, administrativní ředitel SÚJB.

• Překročení rozpočtu a skluz výstavby
  Vláda nikdy nepřiznala překročení rozpočtu na výstavbu JE Temelín. Důvěrná zpráva ministerstva průmyslu a obchodu vládě však naznačuje, že původní odhad 68,8 miliard korun byl na začátku roku 1994 překročen nejméně o 6 miliard Kč. To by mohlo znamenat, že ČEZ si těchto překročení byl vědom, ale v době závěrečných jednání o garanci za půjčku je zatajil. Uvedená zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu poukazuje také na to, že dostavba JE Temelín je oproti harmonogramu ve skluzu. Ani překročení rozpočtu, ani skluz ve výstavbě by nás však neměly překvapit. Jak totiž vyplývá z materiálů Kongresové knihovny ve Washingtonu, u 52 jaderných reaktorů dodaných v USA firmou Westinghouse došlo k překročení rozpočtů průměrně o 420% a ke skluzu o 5 let. Žádáme proto zastavení projektu jaderné elektrárny Temelín dříve, než česká vláda svůj drahý a nebezpečný omyl dovrší.

V sobotu 10. prosince 1994 odpoledne došlo na druhém bloku JE Pickering (Kanada) k závažné havárii se ztrátou chladiva. Ředitel elektrárny Pierre Charlebois popsal nehodu takto: "Jeden z ventilů chladicího okruhu se nečekaně otevřel. Únik chladiva způsobil rychlý pokles tlaku a vyvolal havarijní odstavení reaktoru. Vyskytly se ale problémy s turbogenerátorem. Nezpomaloval postupně, jak by měl, takže tlak páry poklesl hlouběji, než se čekalo. Když obsluha zastavila turbínu ručně, tlak se začal zvyšovat tak rychle, že brzy překročil provozní hodnotu - následkem toho se otevřely další dva ventily. Opětovný pokles tlaku spustil nouzový kondenzátor páry. Vznikly vibrace, které potrubí roztrhly. Následkem toho uniklo do reaktorovny 130 tun těžké vody."

Rozsah nehody dokonce způsobil, že bylo nutno poprvé v historii kanadských reaktorů typu CANDU (reaktor s ochuzeným uranem) použít havarijního chlazení aktivní zóny. Během nehody selhaly také přívod vzduchu ke třem zbývajícím tlakovým ventilům a elektronické ovládání turbíny.

Po této zkušenosti, zapříčiněné konstrukční závadou ventilů, budou muset být vyměněny všechny ventily i na ostatních blocích JE Pickering.

Je proto s podivem, že Kanadská komise pro atomovu energii (AECB) zamítla 22. prosince, tedy několik dní po nehodě, požadavek mnoha občanských iniciativ zahájit veřejné jednání o vlivech elektrárny na životní prostředí. Důvodem těchto požadavků jsou především obavy z vysokých výpustí radioaktivního tritia, chybějícího náhradního systému pro havarijní odstavení reaktoru a z rizika zemětřesné činnosti. Požadavky občanů podpořili i ti politici na místní i celostátní úrovni, kteří byli v okolí JE Pickering zvoleni.
Nucleonics Week, 22. 12. 1994 a WISE NC 425, 27. 1. 1995

Charakteristické hodnoty objemové aktivity tritia pro kontinentální oblast střední Evropy se pohybují v rozsahu 1,5-3 Bq/l. Kolísání je způsobeno vlivem zvýšených srážek, které obsahují tritium, pocházející ze zkoušek jaderných zbraní padesátých letech. Část tohoto tritia koluje ve vodách dodnes. Průměrná koncentrace tritia v pražské pitné vodě v roce 1991 byla dle měření Centra hygieny záření SZÚ 2,8 Bq/l. I když je tato úroveň objemové aktivity zatížena tritiem ze zkoušek zbraní, můžeme s přivřením obou očí říci, že přibližně 2,5 Bq/l je přirozený stav.

Úrovně kontaminace tritiem vlivem vypouštění tritiových vod z JETE, vypočtené pro průměrný průtok, představují 27 Bq/l v profilu Hladná a 12 Bq/l v profilu Praha - Podolí. Pro extrémně nízký tzv. zabezpečovací průtok Q355 výpočty poskytují pro uvedené profily hodnoty 130 a 50 Bq/l.

Temelín tak v Praze vyvolá v průměru minimálně pětinásobné zvýšení objemové aktivity tritia nad přirozenou úroveň. V případech velmi nízkého průtoku vody ve Vltavě (parná léta nejsou dnes nijak ojedinělá) se objemová aktivita tritia může zvednout až 20-krát.

Děsivý je pohled na současnou legislativu. Bez mrknutí oka připouští ve vodárenských tocích až 280-krát vyšší objemovou aktivitu tritia, než je úroveň přirozené aktivity. V ostatních tocích může aktivita překročit přirozenou úroveň až 2000-krát (nejvyšší povolené koncentrace tritia podle platné vyhlášky 171/92 Sb. jsou 700 Bq/l pro vodárenské toky a 5000 Bq/l pro ostatní).

To se potom není co divit, že všechny studie o vlivu jaderných zařízení končí obvyklou frází "vyhovuje normě". To tak bude vždy, jen stačí upravit normy. Jde však o to, aby nás naše normy nepřežily.
Pavel Barták, Děti Země