Dne 8. října 1994 společnost RWE oficiálně zrušila svoji žádost o povolení k výstavbě 3. bloku JE Biblis. RWE, jedna z největších elektrárenských společností v Německu a vlastník několika jaderných reaktorů, podala tuto žádost již roku 1980, ale vláda Hessenska ji nikdy nepotvrdila. Zemský ministr životního prostředí Joschka Fischer oznámil koncem září, že žádost zamítne. Jeho nový nástupce von Pottnitz krok RWE uvítal slovy: "Dokonce i RWE pochopila, že jaderná energetika nemá budoucnost".
Die Tageszeitung (SRN), 10. říjen 1994

Ministerstvo průmyslu umožnilo, že více než 330 milionů korun, tedy zhruba třetinu, ze státní dotace určené účelově v roce 1993 na útlum uranového hornictví použil s.p. Diamo v rozporu se směrnicí Ministerstva financí a obecně závaznými právními předpisy. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, jejíž závěry úřad poskytl ve čtvrtek. Ministerstvo průmyslu patřičně nezajistilo zpracování útlumového programu uranového hornictví a nekontrolovalo hospodaření s dotacemi - vyplývá ze závěru kontroly, která byla provedena v Diamu Stráž pod Rálskem, v jeho odštěpných závodech a na ministerstvu.
(RP, 10.II.1995)

Koalice 15 amerických nevládních organizací, koordinovaná Mezinárodní říční sítí (International Rivers Network), požádala Clintonovu vládu o odmítnutí americké účasti na výstavbě přehrady Tři rokle na řece Jang-ce v Číně.
USA donedávna účast na projektu, který se stal symbolem ničivé megalomanie, odmítaly - s hrází o výšce 200 metrů a délce přes 2 km se bude jednat o největší přehradu na světě, kvůli které má být násilně přesídleno přes 1,3 miliónu obyvatel. Nyní však vláda neočekávaně vyvinula iniciativu, jejímž cílem je přehodnocení negativního stanoviska. Mezioborovou komisi, která byla přehodnocením pověřena, vede National Security Council (Výbor pro národní bezpečnost).
Úmysl o zapojení USA do projektu byl podle mínění Mezinárodní říční sítě vyvolán tlakem ze strany amerických firem, které cítí šanci na získání lukrativních zakázek. Ředitel sítě Owen Lammers říká: "Zdá se, že banka Ex-Im by ráda podpořila firmy při získání kontraktů v celkové výši 20 až 50 miliard USD. Většina odborníků přitom varuje, že projekt je zcela chybný. Kromě toho, že zaplaví krásné údolí v délce 650 km, lze očekávat vážné problémy s usazováním sedimentů, narušením vodního režimu řeky i s budováním nezbytné infrastruktury. Tato rizika ohrozí dalších 100 miliónů lidí žíjících v údolí řeky."

V důsledku tvrdé kritiky amerických orgánů připustili japonští představitelé 10. května 1994, že v továrně Toka-mura na přepracování vyhořelého jaderného paliva bylo nalezeno 80 kilogramů plutonia, jež nebylo nikde registrováno. Podle Agentury pro vědu a technologie, která japonský jaderný průmysl kontroluje, se plutonium nashromáždilo při výrobě paliva ve formě prachu uvnitř 17 komor pro manipulaci s radioaktivními látkami. Mnoho odborníků vyjádřilo zděšení nad tím, že je možné, aby se během doby ztratilo takové množství plutonia, aniž by to kdokoliv zaregistroval. Ve světě je při manipulaci s plutoniem samozřejmostí přesná evidence i nejmenších množství této vysoce strategické látky. Nebezpečí jejího zneužití teroristy je dokonce argumentem proti jakémukoliv přepracování vyhořelého paliva. K výrobě jaderné bomby stačí podle odhadů 3-5 kilogramů plutonia.

Rozsáhlé vyšetřování krádeží v jaderné elektrárně Temelín, z nichž jsou obviněni zaměstnanci pražské bezpečnostní agentury Group 4 Securitas zajišťující ostrahu staveniště, se chýlí ke konci.
LN to potvrdil vyšetřovatel Petr Plaňanský. Obviněno je osm příslušníků ostrahy, z nichž někteří začali s krádežemi již v prosinci 1992. Dosavadní vyšetřování ukázalo, že do srpna loňského roku odcizili z areálu staveniště předměty v hodnotě přibližně 250 000 korun. Specializovali se hlavně na nářadí, jako jsou brusky, stříkací pistole, svářečky, a rovněž pohonné hmoty, které odčerpávali z aut zaparkovaných v areálu. Kradené věci jednak rozprodávali, ale větší část lupu shromažďovali pro vlastní potřebu a ukrývali ve svých garážích, kde policie tyto věci zajistila. Vyšetřovatel Plaňanský LN řekl, že případ by měl být do měsíce uzavřen a spis bude předán státnímu zástupci. Obvinění příslušníci ostrahy byli z agentury propuštěni.
(LN, 8.II.1995)

Britský ministr energetiky Tim Eggar vloni v létě prohlásil, že náklady na likvidaci jaderných zařízení, které provozuje britská Agentura pro atomovou energii (UKAEA), dosáhnou pravděpodobně 12 miliard liber. Tato suma představuje trojnásobek původních odhadů, které se pohybovaly mezi 3 a 4 miliardami. Nárůst je způsoben především novými poznatky z průzkumů.

Studii průzkumových prací deseti lokalit v ČR pro výstavbu centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva vrátila a.s. ČEZ Energoprůzkumu k dopracování. Jak nám řekl vedoucí oddělení vnější komunikace ČEZ Michal Kačena, došlo tak k posunu rozhodnutí, která místa postoupí do užšího výběru. Podle původních předpokladů měli být starostové obcí, v jejichž blízkosti firma Terplan vytipovala možnou výstavbu meziskladu jaderného paliva, seznámení s výsledky průzkumu geologických podmínek do konce ledna. M. Kačena uvedl, že průtahy jsou zaviněny i odmítavým postojem některých majitelů pozemků, kteří nepovolili provést Energoprůzkumu potřebné vrty na svých lokalitách. Většina vytipovaných oblastí leží v jižních a jihozápadních Čechách.
(Práce, 21.II.1995)

Podle Kerstin Dahlgrenové, pracovnice Švédského inspektorátu pro jaderná zařízení (SKI - jedná se o obdobu našeho Státního úřadu pro jadernou bezpečnost), se nejméně při jedné z prováděných kontrol zjistilo, že všichni oprátoři v řídící místnosti během služby spali.
Tato skutečnost vyšla najevo na sympóziu, které se na podzim loňského roku konalo ve Stockholmu. Tématem byla délka pracovní doby, únava zaměstnantů a jejich vliv na bezpečnost práce. Dahlgrenová k tomu říká: "Musíme přiznat, že lidé na nočních směnách v práci občas pospávají, a budeme se s tím muset nějak vypořádat."

V rámci zveřejňování dříve utajených informací sdělilo Ministerstvo energetiky USA, že již v roce 1962 byl proveden v Nevadě test jaderné nálože vyrobené z plutonia pro jaderné reaktory. Tato skutečnost vyvrací často publikovaná tvrzení o tom, že plutonium určené pro jaderné reaktory (s obsahem více než 19% izotopu plutonia Pu-240) nelze pro výrobu jaderných náloží použít.

V blízkosti hlavního hermetického uzávěru na prvním výrobním bloku jaderné elektrárny Temelín v obestavbě na kótě 36,6 metru vznikl koncem ledna poÔár. Zapříčinil jej pracovník ZVVZ Milevsko, který dělal rozbrušovací práce ve vzduchotechnickém potrubí a neučinil patřičná opatření k zamezení vzniku požáru. Vzniklé jiskry zapálily nátěrové hmoty a uložená ředidla. V místě požáru došlo k silnému vývinu kouře. O nehodě byla veřejnost informována prostřednictvím tiskového střediska JE Temelín teprve týden po jejím vzniku.
(ZN, 8.II.1995)

Ruští vědci přinesli v listopadu 1994 svědectví o katastrofálním způsobu, jakým se na území SSSR zacházelo s radioaktivními odpady.
Podle jejich tvrzení byla značná část odpadů "likvidována" tím, že se napumpovala do podzemních vrtů. Tři takto postižená místa se nacházejí poblíž Dimitrovgradu, Tomsku a Krasnojarsku. V jejich blízkosti navíc protékají velké řeky: Volha, Ob a Jenisej, které ústí do Kaspického, resp. Arktického moře.
Celková radioaktivita odpadů, které takto kontaminovaly podzemí, se odhaduje až na 3 miliardy Curie (pro srovnání: při černobylské havárii uniklo 50 milionů Curie, tj. 60-krát méně). Jedná se především o izotopy césia-137 (poločas rozpadu 30 let) a stroncia-90 (28 let).
Podle původních předpokladů by odpady měly zůstat v podzemí izolovány pod vrstvou jílu, ale již nyní prokazují monitorovací vrty, že dochází k šíření radioaktivity i mimo očekávané hranice.

Průzkumné práce pro výstavbu centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva z elektráren Dukovany a Temelín pokročily nejdále v lokalitě Skalka na Žďársku.
Podle informací investora (ČEZ, a.s.) budou po geotechnickém a seismickém průzkumu pokračovat práce vyražením 450 metrů dlouhé přístupové štoly a 300 metrů dlouhé štoly průzkumné. Tiskový mluvčí ČEZ Michal Kačena uvedl, že již minulý týden požádala a.s. o stavební povolení. Územní povolení již získaly letos v lednu. První jednání mezi ČEZ a zástupci obcí, kterých by se výstavba dotýkala, se uskutečnilo v prosinci 1993, kdy starostové obdrželi i oficiální studii Terplanu, s.r.o. Praha. Ten zdejší lokalitu zahrnul mezi 11 vybraných míst na území ČR, vhodných pro umístění jaderného meziskladu. Na následujících veřejných projednáváních občané vyslovili své obavy a nesouhlas se stavbou. Chtěli znát i záruky bezpečnosti a finanční výhody s ní spojené. Příští týden proto pojede skupina tamějších obyvatel na exkurzi do dukovanské elektrárny.
(LN, 1.III.1995)