Při havárii černobylského reaktoru 26. dubna 1986 zahynulo bezprostředně 32 lidí. Dlouhodobé následky kontaminace však mají nedozírný dopad na zdraví a ekonomickou situaci obyvatel celé Ukrajiny. Oficiální odhady dosavadního počtu úmrtí způsobených havárií hovoří o 125 000 mrtvých obyvatel Ukrajiny, přičemž mnoho dalších lidí ještě na následky radiační havárie zemře v budoucnu. Většina území Ukrajiny je stále zamořena radionuklidy o odhadované aktivitě 50 milionů Curie.

V současné době věnuje vláda na likvidaci následků černobylské katastrofy asi 7 % státního rozpočtu. Ke zlepšení situace by však podle odhadů bylo třeba dlouhodobě investovat asi 20 %. Radioaktivní spad zasáhl více než 50 % celkové rozlohy Ukrajiny. V lednu 1995 činil počet lidí oficiálně zařazených do kategorie "oběti havárie" 3 014 263 (včetně 356 617 těch, kdo havárii likvidovali, a 870 128 dětí). K témuž datu bylo zjištěno, že na kontaminovaných pozemcích trvale žije 2 405 006 lidí, včetně 541 226 dětí.
(EcoNet, 5.VII.1995)

Likvidace vysloužilého reaktoru jaderné elektrárny Niederbach v Německu (100 MW) stála nakonec 280 milionů marek - tedy více, než náklady na její výstavbu (232 milionů DM). Přitom se jednalo o poměrně snadnou operaci, neboť reaktor byl v aktivním provozu jen 18 dní plného provozu (odstaven 31. července 1974). Likvidace elektrárny začala v roce 1988 a byla dokončena vloni.
(Power In Europe, 8. září 1995)

Prezident Evropské jaderné společnosti (ENS) Pekka Silvennoinen doporučil jadernému průmyslu v Evropě, aby se v příštím desetiletí stáhl do pozadí a tiše vyčkával. Podle jeho slov nebude třeba do roku 2010 vystavět žádnou novou jadernou elektrárnu, s výjimkou případné náhrady starých, odstavených reaktorů.

Vzhledem k nepotřebě nových reaktorů, stejně jako obecnému odporu veřejnosti, Silvennoinen prohlásil: "Neměli bychom nyní hlasitě uvažovat o tom, jaké máme plány za deset let. Vyhneme se tím vlně odporu politiků a veřejnosti, kteří v současné době nemají pro jaderné elektrárny pochopení." Silvennoinen jistě vychází i z vlastních zkušeností. Doma ve Finsku totiž parlament v minulém roce navzdory silnému tlaku průmyslové lobby nedovolil výstavbu nového reaktoru.
(Nucleonics Week, 20.VII.1995)

Dne 10. prosince oznámila státní elektrárenská společnost Electricité de France pokus o sabotáž na jedné ze svých jaderných elektráren Blaye (poblíž Bordeaux). Neznámý zaměstnanec elektrárny nasypal do chladícího okruhu reaktoru kuchyňskou sůl. Předpokládá se, že akce souvisí se stávkou proti zavedení konkurence do energetiky, která Francii čeká při začlenění do struktur EU.
(Reuter, 10. XII. 1995)

I na přísně střežené stavbě jaderné elektrárny v Temelíně se krade. Svědčí o tom poslední případ, kdy zatím neznámý zloděj vnikl do skladu plynu a kyslíku. Z boxu ABB První Brněnské strojírny s.r.o. Brno stavba JETE ukradl 15 plných lahví s acetylénem, kyslíkem a argonem. Způsobil škodu za 95 tisíc Kč.
(ZN Noviny, 5.I.1996)

Zásoby plutonia, které doposud jaderný průmysl považoval za cenný majetek, se staly zcela bezcennými. Ve své výroční zprávě jim totiž francouzská státní společnost EdF letos přisoudila nulovou hodnotu.
Také jaderný průmysl v Německu a Velké Británii již přestal považovat plutonium za cennou surovinu. Cena jeho recyklace se totiž ukázala být výrazně vyšší, než se zpočátku předpokládalo. Projekt rozvoje rychlých množivých reaktorů, které používají plutonium jako palivo, ztroskotal. Naproti tomu světové ceny uranu jsou stále nízké.
(New Scientist, 18. XI. 1995)

Zásoby plutonia, které doposud jaderný průmysl považoval za cenný majetek, se staly zcela bezcennými. Ve své výroční zprávě jim totiž francouzská státní společnost EdF letos přisoudila nulovou hodnotu.
Také jaderný průmysl v Německu a Velké Británii již přestal považovat plutonium za cennou surovinu. Cena jeho recyklace se totiž ukázala být výrazně vyšší, než se zpočátku předpokládalo. Projekt rozvoje rychlých množivých reaktorů, které používají plutonium jako palivo, ztroskotal. Naproti tomu světové ceny uranu jsou stále nízké.
(New Scientist, 18. XI. 1995)

V prvním bloku americké elektrárny Three Mile Island (jejíž druhý reaktor byl v roce 1979 zničen havárií, která vedla až k roztavení části aktivní zóny) byl na podzim zjištěn nebývalý stupeň koroze na 40 ze 177 palivových kazet. Koroze způsobila ztenčení pláště palivových tyčí. U celkem devíti tyčí v pěti kazetách byl plášť narušen natolik, že přestal těsnit.
(Nucleonics Week, 28.IX.1995)