"Já těm ekologům fandím, škoda jen, že mezi sebou nemají nějakého toho fachmana na jadernou fyziku, to by se jim proti tomu našemu panstvu válčilo lépe. My dole víme, jak věci skutečně jsou, ale na Generálním ředitelství ČEZ jsou ostří hoši..." Od člověka, který toto řekl a který se podílí jako technik na výstavbě jaderné elektrárny Temelín skoro od jeho začátku, jsem se během několika hodin dověděl hodně. Ale s uveřejněním těchto poznatků v novinách to bude horší. "Co? Že bys chtěl udělat rozhovor z toho, o čem jsme si povídali? No, jak chceš, ale nesměl bych tam být pod svým jménem a samozřejmě by to muselo být bez fotky... Vždyť jsem ti řekl, že ti u nás nahoře jsou ranaři. Já bych jinou práci nesehnal a kluk mi ještě chodí do školy - tak se nezlob!"
Neměl jsem mu to za zlé, i když toho de facto těžko využitelného
materiálu je mi líto. Málo platné - samet nesamet, demokracie
nebo totalita: občanská odvaha byla, je a bude za všech režimů
vzácná bylina!
(Ekonom, 3.IV.1995)
Všeobecně známá nechuť státních institucí k důslednému řešení
ekologické situace nutí občana, aby se sám bránil proti
znečišťovateli vody, kterou pije, vzduchu, který dýchá, či
stravy, kterou konzumuje. Přitom znalosti o právních možnostech
obrany proti narušitelům životního prostředí jsou zatím mizivé.
Proto bylo na jaře 1995 založeno občanské sdružení Ekologický
právní servis (EPS). Ve dvou poradnách (v Praze a Brně) se jejich
pracovníci - studenti právnických fakult - snaží poskytovat
občanům a nevládním organizacím základní právní informace
v oblasti ochrany životního prostředí. Okruhy problémů, jimž se
EPS věnuje, jsou tyto:
Pracovníci EPS zájemcům pomáhají při orientaci v právní úpravě, navrhují různé možnosti řešení problému. Tato právní pomoc je ovšem pouze základní. Občan se dozví, na který úřad se má obrátit, kam má poslat svou stížnost, jak ji zformulovat, zda by bylo vhodné (a jak) sepsat petici, zda se může ve svém případě obrátit na soud nebo zda vůbec mají jeho požadavky oporu v právu atp. V tomto rozsahu je činnost povolena Advokátní komorou. EPS se zabývá výhradně případy, v nichž jsou ohroženy zájmy ochrany životního prostředí a ve kterých hrozí, že příroda bude poškozena. Snaží se tedy pomoci občanům a jejich sdružením, kterým leží na srdci veřejný zájem a kteří nemají bez základních znalostí šanci uspět. Dalším faktorem je skutečnost, že jednotlivý občan často nemá dostatek prostředků na zaplacení advokáta a v mnoha případech mu základní informace zcela postačí. Proto jsou veškeré porady zdarma. Z těchto důvodů nejsou také rady poskytovány podnikatelským subjektům.
Každý pracovní den od 14:00 do 18:00 mohou občané navštívit
kanceláře a předložit své dotazy. Předběžná domluva telefonem
není nutná. Otázky mohou být zaslány i dopisem. Zásadně nejsou
případy přijímány telefonicky. Osobní údaje žadatelů nebudou
nikde prezentovány bez jejich výslovného souhlasu. Každá odpověď
je před odesláním konzultována s právníky na fakultách nebo
s advokátem. Délka vyřízení podnětu by neměla u jednodušších
případů přesáhnout týden, u složitějších čtrnáct dnů.
Adresy:
Jakubské nám.7, 602 00 Brno, tel. 05/4221 0438
Bubenská 6, 170 00 Praha 7, tel. 02/802335.
Vítězslav Dohnal, Pavel Doucha
Sdělovací prostředky na podzim loňského roku přinesly zprávu, že starosta Dukovan podepsal s jadernou elektrárnou smlouvu, podle které proti elektrárně nebude vystupovat a nebude spolupracovat s ekologickými organizacemi, jejichž akce okamžitě elektrárně nahlásí. Po následné výměně dopisů, ve kterých mi pan starosta nabídl osobní setkání, jsme 1. listopadu pana starostu navštívili.
Ukázalo se, že smlouva sice existuje a že si ji vynutil sám starosta Jonáš. V žádném případě ji ale nelze interpretovat tak, jak to udělaly někteří novináři. Skutečnost je taková, že se obec zavázala nevystupovat proti současnému provozu elektrárny jako takovému (něco jiného je ale bezpečnost provozu a jeho vlivy na životní prostředí, rozšíření meziskladu nebo plány na prodloužení životnosti elektrárny) a nepodílet se na akcích, které budou prosazovat okamžité zastavení provozu. Tedy nic převratného, obec i starosta Jonáš v tomto smyslu vystupují od samého začátku. Na druhé straně si obec v nové smlouvě vymohla, že bude mít zástupce v tzv. havarijním štábu, že bude neprodleně informována o všech (i sebemenších) haváriích, že bude mít přístup ke spoustě informací a výsledkům měření v rámci monitoringu životního prostředí (ač je to podivné, ani jednu z těchto "vymožeností" dosud nemá). Elektrárna v rámci smlouvy dokonce poprvé oficiálně uznala, že její provoz může mít vliv na životní prostředí obyvatel obcí v okolí, mj. narušením psychické pohody. Bude-li smlouva dodržována, znamená pro obec velký přínos. Starosta Jonáš byl jako vždy velmi vstřícný a spekulace novinářů o přerušení kontaktu s ekology jednoznačně popřel. Naopak, dohodli jsme se na tom, že v obci provedeme "energetické brigády" na úspory energie v domácnostech a ve škole.
Nová smlouva obce s elektrárnou tedy představuje jakýsi
kompromis, který ale není žádnou tragédií. Vzhledem k tomu, že
3/4 obyvatel obce v elektrárně pracuje, nemůže starosta snad ani
jednak jinak. Jen málo lidí by v takových podmínkách dokázalo
obstát tak čestně jako pan Jonáš.
Jan Beránek, Hnutí DUHA
| zpět na obsah |