ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL

Zjišťovat zdravotní následky černobylské havárie je nesmírně obtížné. V posledních letech postihly Ukrajinu a Bělorusko nesmírné ekonomické potíže, které znemožňují lékařské kontroly. Neexistuje jednotná evidence nemocných.

Přesto je prokazatelný nárůst různých onemocnění mezi obyvateli Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Některé instituce ale tvrdí, že nelze prokázat souvislost těchto nemocí s černobylskou havárií. Na druhou stranu je zcela jasné, že nejvíce nemocných žije na územích, která byla nejvíce zasažena radioaktivním spadem.

Likvidátoři

Kromě dvou pracovníků elektrárny, kteří zemřeli přímo při výbuchu reaktoru, jich během následujících týdnů dalších 29 podlehlo těžkým vnitřním zraněním způsobených radiací. Těchto 31 mrtvých bývá někdy uváděno jako konečný počet obětí černobylské havárie. Je to lež. Nikdo již nebere v úvahu mnohem vyšší počet těch, kteří nezemřou, ale budou postiženi nemocemi, nezhoubnými nádory, genetickými deformacemi.

Podle Vladimíra Černosenka, hlavního odborníka řídícího práce v zakázané zóně, do roku 1991 zemřelo 7000 až 10 000 likvidátorů na následky havárie. Podle jeho názoru jde však pouze o odhad, protože přesné údaje už nikdo nezjistí.

Nejvíce zasažená skupina lidí, tj. likvidátoři a vojáci, byli rozptýleni po celém území SSSR a jejich zdravotní stav nikdo komplexně nesleduje. Nikdo jim také nevěnuje dostatečnou péči, přestože právě oni ji nejvíce potřebují. „Strategií tehdejšího vedení nebylo chránit lidi, ale zahladit stopy po následcích havárie," říká Černosenko.

Likvidátoři si vytvořili vlastní sdružení, v rámci kterého se snaží vzájemně si pomáhat. Do roku 1994 jich však již 13 000 zemřelo, z toho 20 % sebevraždou. Dalších 70 000 je nyní v invalidním důchodu. Průměrný věk zemřelých je 35 let. Tyto informace potvrdil Dr. Gregorij Lepin, viceprezident Asociace likvidátorů.

Podle oficiálních údajů ukrajinského Ministerstva zdravotnictví zemřelo v letech 1993 a 1994 jen na Ukrajině 2035 likvidátorů, z toho 1337 na následky ozáření z Černobylu.

Zdravotní prohlídky v roce 1991 konstatovaly, že jen třetina likvidátorů je zdravá. Výrazné zhoršení jejich zdravotní situace nastalo mezi 5. a 8. rokem po havárii. Nejčastější potíže zahrnují nemoci dýchacích cest, zhoubné nádory, poruchy nervového systému, srdeční potíže. Průměrný věk zařazení likvidátorů do invalidního důchodu je 33 let.

Kolem 90 % likvidátorů trpí duševními poruchami - depresemi, úzkostí, nepokojem. Výzkum také prokázal snížení imunity. To by vysvětlovalo nadprůměrně vysoký výskyt infekčních onemocnění a dalších běžných chorob.

Podle ministerstva pro ochranu obyvatel se od havárie do roku 1994 zvýšil v Bělorusku výskyt poruch štítné žlázy 40-krát, poruchy tvorby krve 8-krát. Nádorová onemocnění jsou nyní mezi likvidátory 2- až 3-násobně častější.

Nárůst onemocnění rakovinou mezi likvidátory ilustruje tato tabulka
(počet chorob na 100 000 obyvatel):

Lidé v kontaminovaných oblastech

V minulých letech výrazně narostl počet nemocí v místech, která jsou nejvíce zasažena radioaktivním spadem (nad 5 Ci/km²). Nejvíce trpí děti, které jsou na radioaktivitu mnohem citlivější, než dospělí.

Podle údajů běloruského Ministerstva zdravotnictví je v místech s nejvyšší kontaminací (okolí Gomelu) zdravých pouze 10 % dětí. Téměř jedna třetina dětí trpí chronickými zdravotními potížemi.

Tato tabulka ukazuje nárůst dětských onemocnění v celém Bělorusku v letech 1988 až 1994:

Rakovina štítné žlázy u dětí

Již v roce 1992 zaregistrovalo Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny dvojnásobně zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí. Tyto statistiky potvrdila skupina lékařů z WHO, kteří Ukrajinu navštívili. V roce 1994 konstatovala WHO 24-násobné zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy v některých oblastech.

Dodnes bylo registrováno 680 případů rakoviny štítné žlázy. V porovnání se stavem před rokem 1986 to v Bělorusku představuje 100-násobné zvýšení, v Rusku 10-násobné zvýšení a na Ukrajině 7-násobný nárůst

Podle odhadů prezidenta Evropské asociace pro rakovinu štítné žlázy Dilwyna Williamse lze očekávat, že dávky ozáření vyvolají během příštích 30 let rakovinu u několika tisíců dětí.

Počet uměle vyvolaných potratů, které byly provedeny po zjištění, že plod je poškozen, vzrostl z 261 v roce 1991 na 523 v roce 1994.

Studie Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v roce 1991 konstatovala, že „nenalezla důkazy o tom, že by radiace vedla ke zvýšení výskytu leukémie nebo rakoviny štítné žlázy."

Následující studie Světové zdravotnické organizace (WHO) však dospěly ke zcela jiným závěrům. Nárůst výskytu rakoviny štítné žlázy (období 1991-1994 ve srovnání s 1981-1985) je následující:

Podle názorů lékařů z WHO výskyt rakoviny u dětí dále poroste a nejvyšší bude v letech 2005 až 2010.