SARKOFÁG

Sarkofág - železobetonová kobka kolem reaktoru - byl dokončen v listopadu 1986. Díky němu se podařilo utěsnit reaktor tak, aby z něj dále nemohly unikat radioaktivní látky.

Posléze byl uvnitř sarkofágu nalezen podivný sloup, který je tvořen jaderným palivem, jež se protavilo skrz několik podlaží budovy. Radioaktiviní sloup se začal rozpadat a vytváří jemný prach. Z obav, že by vysoce radioaktivní prach mohl začít unikat skulinami v sarkofágu ven, začali Ukrajinci sarkofág zevnitř kropit vodou.

Voda urychlila korozi uvnitř sarkofágu, která v roce 1993 dosáhla takových rozměrů, že celá konstrukce hrozí zhroucením. Podle odborníků by to mohlo vést k dalšímu uvolnění radioaktivních látek, rozsahem srovnatelnému s výbuchem reaktoru v roce 1986.

V současném sarkofágu jsou otvory o celkové ploše přes 1000 m2. Otvory při zemi se prohánějí myši a krysy, otvory ve střeše proletují ptáci. Do sarkofágu pronikají déšť a sníh, takže se uvnitř tvoří i sněhové závěje.

Z obav před takovou katastrofou vyslala Evropská komise odborný tým, aby situaci vyhodnotil. Výsledky předčily i ta nejhorší očekávání. Tzv. budova B, ve které jsou umístěna potrubí a obslužná zařízení pro třetí a čtvrtý reaktor, může každým okamžikem spadnout. Budova totiž byla projektována tak, že je z obou stran podepřena reaktorovými halami. Po výbuchu čtvrtého reaktoru však oporu ztratila a od té doby je vystavena tlakům přesahujícím projektovanou odolnost. Experti EU zjistili, že pilíře, na kterých budova stojí, jsou zatíženy 5-krát více, než je projektová odolnost, a mohou se proto každou chvíli zhroutit. Případný kolaps budovy B by mohl strhnout i sám sarkofág.

Podle názorů odborníků bude bezpečná likvidace a uložení zbytků havarovaného reaktoru trvat sto let. Celkem bude třeba bezpečně uložit 700 000 m3 radioaktivních odpadů, z toho 40 000 m3 vysoce radioaktivních.

Nový sarkofág, i kdyby byl vybudován s využitím nejnovějších technologií, bude mít trvanlivost 100 let. Náklady na jeho výstavbu překročí 300 milionů dolarů (8 miliard korun).

Po havárii v Černobylu se vyskytlo mnoho případů, kdy byly do zahraničí vyváženy kontaminované potraviny. Jeden z takových případů se odehrál v Keni v prosinci 1994. Náklad 100 tun sušeného mléka byl podroben kontrole Ministerstva zemědělství. Vládní inspekce potvrdila, že mléko pocházející z Ukrajiny je zdraví nebezpečné, a proto nevhodné ke konzumaci. Úroveň jeho radioaktivity dosáhla 1000 Bq/kg, což dalece přesahuje povolené hodnoty. Dovoz radioaktivního mléka z Ukrajiny zprostředkovala neznámá holandská firma.