Vzdušné proudy kontaminované výbuchem Černobylu zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Největší škody způsobil radioaktivní mrak tam, kde z něj pršelo. Déšť totiž spláchl na místa, kam padal, radioaktivní látky ve velkých množství.
Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko. Průběžná měření zahájila síť monitorovacích stanic dne 29. dubna, tedy 3 dny po havárii.
Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárii, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 1986.
| Benešov | 19000 |
| Opava | 17550 |
| Náchod | 14610 |
| Šumperk | 10480 |
| Žďár n. Sázavou | 9450 |
| Kutná Hora | 8870 |
| Bruntál | 8820 |
| Semily | 8150 |
| Nový Jičín | 8120 |
| Č. Krumlov | 6890 |
| Klatovy | 5660 |
| Jihlava | 5650 |
| Č. Budějovice | 5470 |
| Svitavy | 5300 |
Na Slovensku byl průměr 4200 Bq/m2 překročen
nejvíce v těchto dvou okresech:
| Dunajská Streda | 12200 |
| Komárno | 10510 |
Celkové zatížení obyvatel Československa, ke kterému studie po řadě výpočtů a matematických modelů dospívá oficální studie Institutu hygieny a epidemiologie-centra hygieny záření (zpracovaná pro potřeby OSN), představuje 11 310 Sv.To znamená, že při velmi opatrných odhadech způsobí radiace z Černobylu na našem území celkem 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozářením. Vzhledem k nepřesnostem ve výpočtech však může být počet obětí ještě vyšší. |