JASLOVSKÉ BOHUNICE, 1977

NEJVĚTŠÍ JADERNÁ HAVÁRIE
V ČESKOSLOVENSKU

Reaktor A-1 v Jaslovských Bohunicích se 25. prosince 1972 stal první jadernou elektrárnou v Československu, která začala dodávat do sítě elektřinu. Ve druhé polovině 70. let došlo v elektrárně A-1 ke dvěma vážným haváriím. Druhá skončila částečným roztavením paliva, takže po ní reaktor nebyl už nikdy zprovozněn.

5. ledna 1976 unikl do haly reaktoru vysoce radioaktivní oxid uhličitý. Příčinou bylo nedostatečné zasunutí palivových článků. Byl vydán příkaz k evakuaci objektu, ale dva zaměstnanci se nezachránili. Utíkali totiž k nouzovému východu, který byl uzamčen. Důvod: vedení elektrárny tím chtělo zabránit četným krádežím. Do životního prostředí unikly 4 miliardy Bq (0,1 Curie) radioaktivního jódu I-131. Jedenáct kilometrů od elektrárny byla v trávě naměřena hodnota zamořené césiem Cs-137 kolem 500 Bq/kg, v kukuřici přesáhlo zamoření jódem I-131 400 Bq/kg.

< Ukázka deformací smetanky lékařské, nalézených v okolí JE Three Milse Island po havárii.

Další, ještě závažnější nehoda se stala 22. února 1977. Členové obsluhy bez přerušení provozu reaktoru měnili palivové články a ve spěchu do reaktoru spustili i článek ucpaný těsnícím silikagelem. Chladící plyn jím proto nemohl proudit a palivový článek se začal tavit. Protavila se i stěna kanálku, ve kterém byl článek zasunut, a nastal únik radioaktivní vody. Její nedostatek způsobil, že se začaly tavit další palivové články. Nakonec se jich roztavila asi čtvrtina.

Do okolí uniklo větší množství radioaktivity. Množství césia Cs-137 ve vodních rostlinách dosáhlo 67000 Bq/kg, množství stroncia Sr-90 28000 Bq/kg.Na některým místech řeky Dudváh byly zjištěny hodnoty radiace ve výši srovnatelné s okolím Černobylu v době jeho evakuace. Celkem uniklo 400 Curie radioaktivity, tj. více než 100-násobek povoleného limitu pro všechny čtyři reaktory za jeden rok.

Částečně roztavený reaktor byl ponechán ve stavu, v jakém byl, a čekalo se na vývoj nových technologií, které by umožnily jeho bezpečnou likvidaci. Mezitím došlo k rozsáhlé korozi reaktoru a bazénů s poškozeným palivem, takže radioaktivní látky začaly pronikat do životního prostředí.

V roce 1990 byla v řece Dudváh zjištěna kontaminace prudce jedovatými izotopy plutonia v množství až 200 Bq/l. Hygienici doporučili starostům přilehlých obcí, aby na řeku nepouštěli drůbež.

Kontrola v roce 1990 také zjistila, že v okolí elektrárny dosahuje intenzita adiace 20-násobku přirozené úrovně. Ve vrtech byla ve spodní vodě nalezena velká koncentrace radioaktivního tritia, až 11 000 000 Bq/l (norma pro pitnou vodu činí 700 Bq/l, pro ostatní vody 5 000 Bq/l; byla tedy více než 2000-násobně překročena).