Přesně před rokem Export Import (ExIm) Banka uvolnila 334 milionů US$ jako garanci za půjčku na dostavbu JE Temelín. Pokračování ve výstavbě přineslo od té doby řadu problémů. Především však doposud nebyla podepsána konečná smlouva mezi ExIm Bankou a ČEZem. Zúčastněné české ekologické organizace proto žádají vlády ČR i Kongres USA, aby využily této příležitosti a projekt zastavily.
Nepodepsaná smlouva
Během minulého týdne ExIm Banka i české ministerstvo
průmyslu a obchodu potvrdily, že konečná smlouva o poskytnutí
záruk na půjčku nebyla doposud podepsána. Této příležitosti by
mělo být využito ke změně orientace české energetické politiky
k dlouhodobější udržitelnosti, zvláště vzhledem k problémům
uváděným dále.
Stupeň rozestavěnosti JE Temelín
Dne 4. listopadu 1992 ČEZ oznámil, že první a druhý blok JE
Temelín jsou ve stavební části dokončeny z 93%, respektive 60%,
v technologické části pak z 60 a 30%.
V únoru 1995 ČEZ tvrdí, že výstavba Temelína se dostala do
"konečné fáze", přičemž stavební část je hotová z 80%,
technologická pak z 60, respektive 30%.
Zdálo by se tedy, že po dvou letech stavebních prací
a vynaložení 20 miliard korun je tedy jedinou zaznamenatelnou
změnou pokrok ve výstavbě stavební části 2. bloku, tedy nejméně
významné části projektu. Ve skutečnosti však tato čísla ukazují,
že ČEZ ve snaze půjčku získat jednoduše lhal, uvádějíc
zavádějící informace o stavu dokončenosti elektrárny.
Porušené sliby české vlády a ČEZu o přístupu k informacím
Ve svém dopise presidentovi ExIm Banky Kennethu Brodymu
z 8.března 1994 Vladimír Dlouhý píše:
"Příslušné části (atomového) zákona budou odpovídat legislativě
EU. Právě z tohoto důvodu jsou již nyní přístupné veškeré
informace o stavu životního prostředí. JE Temelín nebude za
ždných okolností vyjímkou. (...) Nicméně, ČEZ již zavedl
procedury umožňující veřejnosti přístup k širokým informacím
dotýkajícím se JE Temelín, včetně informací o existujících
studiích vlivů na životní prostředí a o výsledcích bezpečnostních
posudků. (...) Zvláštní informace, jako studie posuzování vlivů
na životní prostředí, bezpečnostní studie nebo dokumentace pro
územní a stavební řízení, budou poskytnuty na písemnou žádost."
Ve skutečnosti jsou tyto sliby porušovány. Opakované pokusy
ekologických organizací získat technické či bezpečnostní
informace od ČEZu, ministerstva průmyslu a obchodu a Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se setkaly s téměř úplným
nezájmem ze strany těchto institucí (viz přiložený dopis SÚJB).
Informování o haváriích na staveništi
Dne 30. ledna 1995 vypukl na staveništi elektrárny požár.
Informační středisko JE Temelín týden jednoduše popíralo, že
k nějakému požáru došlo. Nakonec však svoji verzi změnili
a připustili, že k požáru došlo, byl však prý uhašen během 20
minut. Pokud příslušné úřady již nyní takovým způsobem zkreslují
informace o haváriích na elektrárně, co od nich můžeme čekat, až
bude dokončena a uvedena do provozu, pracujíc s vysoce toxickými
radioaktivními materiály?
Pokuty SÚJB
Nejsou to jen ekologické organizace, kdo je nespokojen
s výkony ČEZu v Temelíně. SÚJB ČEZu udělil nejméně dvě pokuty za
špatnou kvalitu stavebních prací. O první z nich se zmiňuje
výroční zpráva SÚJB za rok 1993, podepsaná ředitelem ing. Janem
Štullerem. Podle ní ředitel SÚJB pro neustálé nedodržování
nařízení a požadavků přerušil výstavbu na staveništi elektrárny
(prostor GA 306/3). Protože bylo později zjištěno pokračování ve
výstavbě, aniž by došlo k nápravě chyb, udělil SÚJB zodpovědné
organizaci (ČEZ) pokutu 500.000 Kč. Tuto pokutu ČEZ zaplatil.
Ve druhém případě se na staveništi ztratily dokumenty
o zárukách kvality, o kterých se předpokládalo, že je mají
v držení architekti či inženýři na staveništi pracující. SÚJB
požádal ČEZ o jejich podskytnutí a zjistil tak, že ten je
jednoduše nemá, a udělil mu proto pokutu. ČEZ tvrdí, že
zodpovědnost leží na architektech a inženýrech a odmítá proto
pokutu zaplatit. (Informace z rozhovoru mezi Davidem
Schwarzbachem, Natural Resources Defence Council, a Miroslavem
Hrehorem, administrativním ředitelem SÚJB)
Překročení nákladů ve výstavbě
Vláda nikdy nepřiznala překročení nákladů na výstavbů JE
Temelín. Důvěrná zpráva ministerstva průmyslu a obchodu vládě
však naznačuje, že původní odhad 68,8 miliard korun byl na
začátku roku 1994 překročen nejméně o 6 miliard Kč (viz Informace
o postupu výstavby JE Temelín, str. 8) To by mohlo znamenat, že
ČEZ si těchto překročení byl vědom a neinformoval o nich vládu
USA v době závěrečných jednání o garanci za půjčku.
Zpoždění ve výstavbě
Shrnutí uvedené zprávy ministerstva průmyslu a obchodu
naznačuje, že dokončování JE Temelín je opožděno, což ve
skutečnosti u tak rozsáhlého projektu mělo být očekáváno (je zde
tedy značný rozdíl oproti slibům, které ČEZ často dával ve
Washingtonu a podle kterých bude Temelín dokončen včas a bez
překročení rozpočtu).
Shrnutí
Z chování ČEZu a vlády je zjevné, že úsilí společnosti
Westinghouse postavit jadernou elektrárnu v České republice má
s velkou pravděpodobností zakrýt její snahy v USA. U 52 jaderných
reaktorů, které Westinghouse doposud v USA dokončil, došlo
v průměru k překročení nákladů o 420% a zpoždění ve výstavbě
o 5 let (viz přiložená tabulka).
Zúčastněné ekologické skupiny žádají o zastavení projektu
jaderné elektrárny Temelín dříve, než bude česká vláda opakovat
svůj drahý a nebezpečný omyl.
kontakt: Hnutí DUHA, Děti Země, Greenpeace, Jihočeské matky