Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - životní prostředí
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Lesy ČR chtějí plošně kácet v NPR Boubínský prales. Cenné porosty s pralesovitými zbytky mají však být chráněny jako divoká příroda

13.11.2019
VIMPERK [Hnutí DUHA]
Autor: Aleš Miklík, tel: 604 131 131

Lesy ČR v září podaly žádost o výjimku k plošnému kácení proti kůrovci na území Národní přírodní rezervace (NPR) Boubínský prales, která se rozkládá na území a v okolí nejznámějšího a hojně navštěvovaného českého pralesa v CHKO Šumava. Konkrétně žádají o možnost vytvářet holiny větší než 1 hektar na území téměř celé NPR vně území původního oploceného pralesa. Krom oploceného pralesního jádra, v němž nikdy nebyla přerušena kontinuita vývoje divokého lesa, se však v rezervaci roztroušeně nachází také další zbytky hodnotných porostů pralesovitého charakteru a přírodně cenných a zranitelných lesů. Zákon plošné kácení v národní přírodní rezervaci zakazuje. Správa CHKO Šumava má o podobě výjimky rozhodnout v brzké době. Hnutí DUHA jako účastník příslušného správního řízení zdůrazňuje, aby byla rezervace maximálně uchráněna před škodlivými zásahy či pohybem těžké techniky a co největší část lesů byla i přes působení kůrovce ponechána samovolnému vývoji, který lesu neuškodí zdaleka tolik jako holosečné kácení [1]. Ostatně i platný Plán péče o NPR udává, že dlouhodobým cílem ochrany území je ponechání samovolnému vývoji.

Ekologická organizace varuje, že povolení kácení by kromě přímého poškození rezervace pravděpodobně ohrozilo lesy v rezervaci následnými polomy. Do otevřených porostních stěn se – zejména pak v horské oblasti Boubína – mnohem snáze opře vítr a dojde k rozvratu porostů. To v důsledku povede k dalšímu namnožení kůrovce na polomovém dříví a k tlaku na jeho asanaci i na zásahy proti kůrovci v okolních porostech. Právě to se stalo v jiných horských oblastech, nejblíže např. na hřebenech NP Šumava, v NPR Černé a Čertovo jezero nebo ve vojenském prostoru Boletice (zejm. Knížecí stolec, Lysá ad.).

Ponechání lesů divoké přírodě má však i svoji nezpochybnitelnou biologickou hodnotu. Jak je patrné z celé řady výzkumů, právě pralesovité zbytky i staré lesy ponechané samovolnému vývoji jsou přírodně velmi cenným stanovištěm. Přežívají v něm cenné druhy hub, mechorostů, brouků a další. Právě kontinuální vývoj divokého lesa se zachovalou a na živiny bohatou lesní půdou, s dostatkem mrtvého dřeva a s velmi rozmanitou strukturou jsou zárukou, že tyto vzácné druhy mají dostatečnou ochranu. Výzkumy současně ukazují, že ochrana malých segmentů pralesovitých zbytků není efektivní. Mnoho druhů organismů vyžaduje pro své přežití a zachování životaschopné populace dostatečně velkou kompaktní plochu chráněného území. Hnutí DUHA i proto soudí, že namísto kácení, které by poškodilo půdu i podrost a narušilo lesní mikroklima, je vhodné významnou část území NPR ponechat bez zásahu [2].

Hnutí DUHA především požaduje, aby se v NPR Boubínský prales, stejně jako v dalších lesních rezervacích, jejichž cílem je ochrana divoké přírody, nekácelo a ochrana lesů proti šíření kůrovce byla zajištěna v hospodářských lesích, kde to nyní vlastníci a správci lesů stejně nezvládají. Vzhledem k současné konkrétní situaci rizika šíření kůrovce do okolních lesů mimo NPR Boubínský prales lze však podle ekologické organizace připustit nanejvýš dočasné nedestruktivní a k přírodě co nejšetrnější zásahy proti kůrovci (loupání stromů na stojato, tzv. drážkování vývratů či polomů či pokácení malých skupin stromů) uvnitř NPR v 300 metrů širokém pásmu podél její hranice [3]. Jestliže však v následujících letech dojde k namnožení kůrovce rovněž v lesích v okolí NPR, mají být vyloučeny veškeré zásahy i v tomto okrajovém pásmu NPR.

Mgr. Martin Voráč, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
Původní oplocený Boubínský prales a některá území v jeho blízkém okolí patří mezi velmi cenné zbytky divokého přírodního lesa v České republice s celou řadou chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Jedná se přitom o národní přírodní rezervaci, státem nejpřísněji chráněné maloplošné území u nás. Je proto nepřípustné, aby Lesy ČR jako správce mohly na území NPR plošně kácet. Naopak by měly přistoupit na to, že bude ponechána maximální plocha cenné rezervace bez zásahu a bude tak skutečně ochráněno kompaktní a dostatečně velké území divoké přírody. To je ostatně i dlouhodobým cílem rezervace dle platného plánu péče o ni. Předejde se tak rovněž škodám z větrných polomů, jejichž riziko znatelně narůstá po otevření porostů kácením.“

„Rozumíme však také praktické potřebě bránit šíření kůrovce do lesů mimo rezervaci. V okrajovém pásu NPR při její hranici je proto možné připustit k přírodě šetrné metody zásahů proti kůrovci. Takový kompromis je přijatelný.“

Ing. Pavel Šamonil, Ph.D., výzkumný pracovník Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a hlavní řešitel výzkumného projektu „Komplexní analýza biologické hodnoty přírodě blízkých lesních porostů v CHKO Šumava ve správě Lesů ČR a návrh jejich multifunkčního obhospodařování“, řekl:
„Jen málokdo nezná oplocené jádro Boubínského pralesa. Méně se ví, že tento klenot českých pralesů je součástí neméně unikátní mozaiky původních lesů na úbočí hory Boubín. Z původního kompaktního Velkého pralesa zůstaly povětšinou několikahektarové střípky, které ale dosud uchovávají neobyčejně cenná společenstva rostlin, hub, měkkýšů i hmyzu. Část z nich je součástí rezervace, jiné jsou dokonce za jejími hranicemi. Zatímco některé porosty nebyly po staletí ničím významněji narušeny, jinde se cenná společenstva uchovala navzdory atakům vichřic i lýkožrouta smrkového. I tato narušení patří k dynamice horského pralesa.“

„Péče o celé toto výjimečné území by měla směřovat k ponechání pralesních reliktů zcela bez zásahu a k velmi citlivému managementu okolních porostů, jež byly dříve člověkem významně přetvořeny. V důsledku orkánu Herwart v roce 2017 a v rozvíjející se gradaci lýkožrouta smrkového však nyní vidím i vzácnou příležitost k jakémusi nadechnutí a zdivočení části rezervace. To pomůže většímu propojení pralesovitých reliktů.“

Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa Fakulty lesnicko-dřevařské České zemědělské univerzity, řekl:
„Lesy v NPR Boubínský prales patří mezi jednu z nejdéle chráněných rezervací ve střední Evropě. Vzhledem k přírodní hodnotě tohoto území a vzhledem k probíhající kůrovcové kalamitě v ČR, kterou je třeba zvládat především v hospodářských lesích, nejsou navržené zásahy ze strany státních lesů opodstatněné. Co největší část rezervace by měla být ponechána samovolnému vývoji.“


Kontakty:
Mgr. Martin Voráč, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, 778 704 678, martin.vorac@hnutiduha.cz
Ing. Pavel Šamonil, Ph.D., výzkumný pracovník Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, pavel.samonil@vukoz.cz, 605 205 760
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa Fakulty lesnicko-dřevařské České zemědělské univerzity, svobodam@fld.czu.cz, 731 064 650
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky pro editory:
[1] Území NPR ponechané samovolnému vývoji má zahrnovat území dle platného Plánu péče o NPR doposud ponechané bez zásahu (původní prales a k němu přidružený porost nad Lukenskou cestou), dále okolní zamokřené lokality v prameništích Kaplického potoka, místa s nízkým zastoupením smrku a významnou příměsí bučin, staré horské smrčiny ve vrcholových partiích nedaleko vrcholu hory Boubín a některé další přidružené porosty.
[2] K vyloučení zásahů proti kůrovci vedou zčásti i další praktické důvody. Např. v zamokřených lokalitách v prameništi Kaplického potoka by lesnická činnost mohla vážněji než jinde poškodit lesní půdu. Dále např. v porostech s nižším zastoupením smrku nehrozí tak masivní namnožení kůrovce.
[3] Hnutí DUHA navrhuje, aby bylo uvnitř NPR podél její hranice vymezeno 300 metrů široké nárazníkové pásmo, kde se bude proti kůrovci šetrně zasahovat. Podle ekologické organizace je přípustné diferencovaně v závislosti na přírodní hodnotě konkrétních porostů vhodně uplatňovat loupání kůry stromů nastojato, u vývratů a polomů pak ponechání dřevní hmoty na místě a odkornění ležících stromů formou drážkování, které zčásti zachová na kmeni kůru a umožní tak jeho lepší tlení. Dále je rovněž přípustné kácení malých skupin stromů do velikosti ploch 0,04 ha (tzv. kotlíků) s odstupem od dalšího místa kácení na výšku porostu a s ponecháním drážkovaných kmenů na místě. Tyto metody jsou relativně šetrné k lesnímu ekosystému a mimo jiné také částečně zabrání přílišnému otevření porostních stěn s rizikem větrných polomů. Proti kůrovci je pak samozřejmě možné dále zasahovat vně rezervace, mj. v jejím ochranném pásmu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz