Hnutí DUHA uspělo, rezervace Břehyně-Pecopala je zachráněna. Další destruktivní těžbu už Správa CHKO nepovolila
23.9.2019
DOKSY [Hnutí DUHA]
Autor: Aleš Miklík, tel: 604 131 131
Nové rozhodnutí Správy je tak v souladu se stanoviskem Ministra životního prostředí Richarda Brabce, který Hnutí DUHA v květnu oznámil, že celé území národní přírodní rezervace bude ponecháno bez zásahu [6].
Těžba v rezervaci a v prvních a druhých zónách chráněné krajinné oblasti, která v roce 2018 prudce vzrostla - více než třicetinásobně - probíhala s tichým souhlasem Správy chráněné krajinné oblasti, která bez účasti veřejnosti schválila žádost Vojenských lesů a statků, aniž by posoudila, zda těžba negativně neovlivňuje unikátní nížinné smrčiny, které jsou součástí soustavy evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Legálnost tohoto postupu stále prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.
Těžba byla zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [7]. Vojenské lesy a statky zásah zdůvodňovaly potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [8].
NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin [9]
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
"Nové rozhodnutí Správy vítáme. Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena. Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích. Budeme apelovat na Českou inspekci životního prostředí a případně také na Evropskou komisi, aby důkladně prošetřila legálnost těžby a případ se nestal precedentem pro beztrestné ničení dalších lesních chráněných území, o které v současné době žádají například Lesy ČR v Jeseníkách".
Kontakty:
Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany šelem, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/masivni-tezba-dreva-nici-nejprisneji-chranenou-rezervaci-v-machove-kraji-se-souhlasem
[2] Nové rozhodnutí Správy CHKO Kokořínské-Máchův kraj je možné stáhnout zde: https://drive.google.com/file/d/1HkEn-HoGOK9XkpZ5aVWq9MPT6p654mo9/view?usp=sharing
[3] Data o těžbě Vojenských lesů a statků v NPR Břehyně-Pecopala a v 1. a 2 zónách CHKO Kokořínsko-Máchův kraj dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3. V roce 2019 Správa schválila těžbu 10 100 m3