Před 20 lety zachránila občanská blokáda unikátní Trojmezenský prales v NP Šumava před vykácením. Již 12 let tam naučná stezka ukazuje, jak se les po působení kůrovce úspěšně samovolně obnovuje
18.9.2019
PRAHA [Hnutí DUHA]
Autor: Aleš Miklík, tel: 604 131 131
Po intenzivním kácení proti kůrovci v II. zónách NPŠ ve druhé polovině devadesátých let dala tehdejší Správa NP pod vedním ředitele Ivana Žlábek na jaře 1999 souhlas k zásahům rovněž v nejcennějších I. zónách, které se rozkládaly na pouhých 13 % území NP a chranily nejvzácnější přírodní lesy, mezi jinými i horský smrkový tzv. Trojmezenský prales. Kácení navzdory nesouhlasu drtivé většiny odborníků a vědců posvětil i tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Na konci května proto na protest proti tomuto rozhodnutí zveřejnila skupina pěti renomovaných odborníků výzvu k občanské neposlušnosti - blokádě kácení [2]. V ní mimo jiné napsali: "Zatímco po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí navždy. Je to jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový." A poté vyzvali veřejnost k akci: "Tam, kde technokratické smýšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, tam, kde se nedbá platných zákonů, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost. Vyzýváme proto veřejnost k protestu - mírumilovné blokádě kácení v prvních zónách Národního parku Šumava. Tak jako bychom nikdy nedopustili, aby novodobí plánovači zbořili Národní divadlo, nedopusťme, aby zničili divadlo přírody - zbytky přirozených lesů v srdci Šumavy!" (celý text výzvy viz příloha č.1).
Občanská blokáda proběhla mezi 27. červencem a 21. zářím 1999 a iniciovalo ji Hnutí DUHA spolu s dalšími ekologickými organizacemi (fotografie z občanské blokády viz příloha č. 2). Jednalo se o historicky první blokádu kácení lesa v ČR. Ukončena byla na základě stanoviska osmi předních českých odborníků, ve kterém mimo jiné uvedli: "Lesní ekosystémy, které se staly předmětem blokády, mají své absolutně nezpochybnitelné přírodní hodnoty, a proto musí být zachovány ve své současné dynamice ….. Doporučujeme blokádu ukončit, protože je nabíledni, že další kácení stromů na Trojmezné v roce 1999 nemá pro asanaci kůrovce smysl a z hlediska poslání NP by bylo pošetilou samoúčelností." [3] (celé stanovisko viz příloha č. 3)
Navzdory očekávání početnost kůrovce v Trojmezenském pralese v letech bezprostředně po blokádě poklesla díky autoregulačním mechanismům přírody a bez zásahu člověka (viz graf v příloze č. 4). Les definitivně podlehl vlivu kůrovce až po suchém roce 2003. Vzápětí však uvolněné místo po odumřelých stromech zaujala nová generace lesa. V roce 2007 proto Správa NP Šumava již pod novým vedením umístila na turistickou cestu vedoucí Trojmezenským pralesem naučnou stezku s názvem Duch pralesa přibližující samovolný vývoj horského smrkového lesa.
Dnes monitoring početnosti mladých stromů ukazuje, že samovolná obnova v území je velmi úspěšná (fotografie viz příloha č. 5). Dle sčítání pracovníků Správy NPŠ mezi lety 2009 a 2017 na ploše jednoho hektaru odrůstalo průměrně přibližně 6100 mladých stromků vyšších než 20 cm. Ve vyšších polohách blíže hřebeni, kde panují extrémnější klimatické podmínky a kde přirozeně roste jen smrk a jeřáb, pak na stejné ploše odrůstalo přibližně 4400 mladých stromků vyšších než 20 cm. V budoucnu ve vzájemné konkurenci o světlo i půdu přežije jen část stromů, bude se však jednat o ty nejodolnější a nejvitálnější. Samovolná obnova také vede k druhové, věkové i prostorové rozrůzněnosti jednotlivých stromů a jejich skupin. Kontinuita pralesa v území zůstává zachována a lesní ekosystém díky ponechání přirozené obnově do budoucna ještě posílí.
Trojmezenský prales je tak již dnes živou ukázkou toho, jak by se mělo o les "pečovat nicneděláním" na většině území národního parku - ponecháním samovolnému vývoji. Les se dokáže i po kůrovcové kalamitě sám obnovit a netrpí přitom škodami vznikajícími při kácení, jako je značné poškození půdy i mladého podrostu, prudká změna mikroklimatu na holosečích, ztráta živin obsažených v tlejícím dřevě apod. Trojmezenský prales je tak vzorem pro národní park i pro jiná chráněná území.
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Blokáda kácení, díky které zůstal Trojmezenský prales pralesem, byla klíčovým milníkem ve vývoji Národního parku Šumava. Po blokádě následovala jednání, která vedla ministerstvo životního prostředí k pozvání mise IUCN - Mezinárodní unie pro ochranu přírody - a na základě doporučení přizvaných odborníků ze Světové komise pro chráněná území se postupně přestalo kácet i v ostatních prvních zónách národního parku, došlo k rozšíření území ponechaného přírodě a teď po letech dochází v rámci nové zonace konečně i ke scelení roztříštěných jádrových zón."
"Věřím, že přírodní obnova v Trojmezenském pralese bude inspirací nejen správě parku, ale i jejím oponentům při přípravě nových zásad péče o národní park. Je také výmluvnou odpovědí na placenou kampaň Jihočeského kraje, ve které tvrdí, že se lesy neobnovují, a vyjadřuje nepodložené obavy o jejich další osud. Ve skutečnosti si lesy poradí i bez nás, my je ale potřebujeme, abychom viděli, jak divoká příroda vypadá a nacházeli v ní poznání."
Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky pro editory:
[1] Trojmezenský prales je unikátní pralesovitý zbytek ve svazích hraničních hor Plechý Trojmezná, Vysoký hřeben a Třístoličník v jižní části národního parku Šumava. Patří mezi největší a člověkem nejméně ovlivněné horské pralesy v ČR. Jeho jádro bylo chráněno už od roku 1933 jako státní přírodní rezervace. Od roku 1991 patří do I. zóny NP Šumava.
[2] Výzvu k občanské blokádě "Zachraňme zbytky šumavských pralesů" tehdy vydali Ing. Karel Kaňák, CSc., Ing. Leo Košťál, Ing. Igor Míchal, CSc., prof. Dr. Ing. Dalibor Povolný, DrSc. a RNDr. Mojmír Vlašín. Celý text výzvy je přílohou č. 1 této tiskové zprávy.
[3] Stanovisko k ukončení blokády vydali RNDr. František Pelc, ředitel Správy CHKO ČR; RNDr. Jan Hošek, tehdejší ředitel Agentury ochrany přírody ČR; Ing. Igor Míchal, CSc.; RNDr. Jakub Hruška, CSc. z Českého geologického ústavu; Ing. Leo Košťál z firmy Obnova horských lesů; PaedDr. Jan Farkač a Ing. Jan Pivec z České zemědělské univerzity a Mgr. Tomáš Tichý z Botanického ústavu AV ČR. Mnozí z nich byli poté perzekuováni. Celý text stanoviska je přílohou č. 3 této tiskové zprávy: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/pred-20-lety-zachranila-obcanska-blokada-unikatni-trojmezensky-prales-v-np-sumava-pred