Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Sto let trvající boj o islandskou půdu podpoří i peníze určené proti klimatické změně

27. 12. 2007 - Michal Řepík, Econnect

Ztráta vegetačního pokryvu z 60% na 25% rozlohy státu, snížení plochy lesů z 25% na 1%, 40% rozlohy ostrova s významným stupněm půdní eroze, přes 800 000 ovcí nemilosrdně spásající vegetaci ve státě s populací jen něco přes 200 000 obyvatel v roce 1980, ale také nejstarší instituce pečující o půdu v Evropě s úspěšným projektem "farmáři uzdravují zemi", 2% území chráněná ovčími ploty a nové zdroje pro financování projektů obnovy v souvislosti s neutralizováním emisí CO2. I to jsou výsledky 1100 let trvajícího vývoje v otázkách islandské půdy.

Jak to všechno začalo

Kořeny dnešních problémů sahají opravdu do velmi dávné historie. Vikingové, kteří přišli v 9. století, nalezli zemi, kde např. minimálně 25 % povrchu pokrývaly březové háje. Ty ale byly vykáceny a jejich dřevo použito na stavby a topení nebo přímo vypáleny, aby udělaly prostor pro pastviny se stále se zvyšujícím počtem ovcí.

Islandská půda sopečného původu s nestabilní strukturou, navíc zbavená rostlinného pokryvu, který do té doby nepoznal působení velkých býložravců, podléhala větrné a vodní erozi velmi snadno. K tomu se přidaly ještě drsné klimatické podmínky a občasné výbuchy sopek.

Hromadící se problémy vyvrcholily na přelomu 19. a 20. století, kdy mnohé farmy musely být v důsledku především šířících se písečných dun opuštěny. Nejinak tomu bylo i s farmou Gunnarsholt, opuštěnou roku 1929, dnes zeleným sídlem Ústavu pro ochranu půdy (Soil conservation service - SCS), nejvýznamnější instituce zabývající se ochranou a obnovou islandského půdního fondu a současně nejstarší instituce svého druhu na světě, která letos slaví již sté výročí od svého založení.

S ústavem pro ochranu půdy přišel zákon

Prvním úkolem v historii této instituce bylo zastavit stále se šířícící písečné duny, kde se kromě stavby plotů začala používat a do dnešní doby používá ječmenice písečná jediná rostlina schopná stabilizovat duny svým hustým kořenovým systémem. Bohužel to byla pouze léčba následků, zatímco zhoubný vliv obrovských ovčích stád, jako jedna z hlavních příčin špatného stavu půdy a vegetace, ještě dlouho odstraněn nebyl.

"Nejvyšší počet ovcí na Islandu byl na konci sedmdesátých let, teprve potom začal klesat. Ještě před 20 lety bylo navíc mezi SCS s farmáři mnoho sporů. Dnes je však spolupráce výborná," mapuje vývoj postojů farmářů jako nejsilnějšího činitele v krajině Sigþrúður Jónsdóttir mající v SCS na starosti právě komunikaci s farmáři, pořádání osvětových besed a vydávání informačních materiálů.

Změna postojů chovatelů ovcí souvisí i s programy, které pro ně SCS zejména ve spolupráci s ministerstsvem zemědělství připravil. Největším z nich je "Farmáři uzdravují zemi" probíhající od roku 1990. "Farmáři od nás dostávají zdarma semena rostlin a příspěvek na hnojivo. Jejich vkladem do projektu je použití vlastní techniky a provedení práce v terénu. V současnosti se projektu účastní asi 650 farem, což je asi 25 % celkového počtu," doplňuje Sigþrúður Jónsdóttir.

Kromě tohoto zcela dobrovolného projektu však na farmáře tlačí i islandská vláda, jak vysvětluje Gústav Magnús Ásbjörnsson, referent dalšího z programů "Země k užitku": "Státní dotace zemědělcům jsou rozděleny na 2 části. Větší část 70 % dostávají automaticky, ale dalších 30 % jen v případě, že na svých pozemcích provádějí nějaké projekty v souladu s obnovou krajiny. To je silná motivace, účastní se asi 75 % všech farem a další se přidávají, zejména když vidí, že se u souseda něco zelená."

Potřebu technických opatření velkých měřítek dokládá i fakt, že vegetace byla v průběhu historie ztrácena z plochy o průměrné velikosti 30 km2 za rok a také použití letadel při vysívání hnojiva a semen již od roku 1958 (piloti Icelandair létají pro SCS zdarma).

Počet ovcí poklesl na současných asi 455 000, a tak je obnova původních ekosystémů na mnoha místech snažší. Semena pro projekty obnovy si SCS pěstuje na vlastních polích, jen semena ječmenice písečné je třeba sbírat v přírodě. Poměrně kontroverzním je použití vlčího bobu při obnově degradovaných ekosystémů, jelikož jde o nepůvodní bylinu zavedenou až v roce 1945, která z některých míst vytlačuje původní vegetaci, a čelí proto kritice části vědecké veřejnosti.

"Vlčí bob je perfektní rostlina pro obnovu naší krajiny, váže dusík a tvoří obrovské množství organické hmoty. Na některých místech se nám vymkla z rukou, ale i když započteme náklady na její odstranění z nežádoucích míst, stále se jedná o nejlevnější způsob obnovy," polemizuje o vhodnosti použití Magnús H. Jóhannsson z výzkumné sekce SCS, která se kromě hledání nových druhů vhodných pro obnovu ekosystémů (např. i druhů vlčího bobu o menším vzrůstu) zabývá i ryze praktickými otázkami optimalizace množství použitého hnojiva nebo hodnotí úspěšnost obnovy ekosystému na základě stanovení obsahu organického uhlíku ve vzorcích z obnovovaných míst.

Obnova půdy a vegetace jako způsob boje proti změně klimatu

Zcela nový obzor se pro obnovu islandské půdy otevřel v posledních letech, neboť Kjótský protokol umožňuje jako jednu z cest dosažení národního plánu snižování emisí CO2 také jejich vazbu do organické hmoty rostlin a to nejen lesů, ale i keřů a bylin, což je v případě Islandu velmi důležité, jak v článku pro časopis Climatic change vysvětluje Andrés Arnalds, rovněž pracovník SCS: "Island nemá původní stromy, které by splňovaly definici vysokokmenného lesa, snaha o jejich zavádění by mohla vést k poklesu biodiverzity a být tak v přímém rozporu třeba s úmlouvou o biologické rozmanitosti (CBD)."

"Odhadujeme, že od doby osídlení bylo ztraceno asi 450 milionů tun uhlíku z půdy a vegetace, což je pětsetinásobek islandských ročních emisí skleníkových plynů v roce 1990," pokračuje popisem obrovského potenciálu pro vazbu CO2 Andrés Arnalds.

Podle islandských výzkumů by místa s obnovenou vegetací měla vázat průměrně v závislosti na podmínkách konkrétní lokality a typu obnovného zásahu asi 2,75 t CO2 na hektar za rok (přičemž např. v roce 2000 byla vegetace obnovena asi na 50 km2).

Důležitost a potenciál obnovy půdy a vegetace si uvědomuje i islandská vláda. V letech 1997 - 2000 hradila 30% všech projektů obnovy, aby dosáhla hranice 100 000 tun CO2 nově vázaných v půdě a vegetaci pro rok 2000. Píše o ní i jako o jednom ze základních pilířů pro snižování emisí CO2 ve své národní strategii pro klimatickou změnu (Island hodlá snížit do roku 2050 své emise skleníkových plynů o 50 - 75% oproti roku 1990 a rád by byl posléze jednou z prvních zemí s neutrálním hospodařením s emisemi CO2) a rovněž ve strategii udržitelného rozvoje pro roky 2002 - 2020.

V roce 2002 schválil parlament první dlouhodobou strategii pro ochranu půdy, kde je vazba CO2 považována za jeden z jejích hlavních cílů. Andrés Arnalds navíc v již zmiňovaném článku udává, že obnova 1,4 ha degradované půdy by měla neutralizovat emise CO2 z rodinného auta na 40 - 80 let, rovnež poplatky za vypoustění emisí by mohly být použity pro projekty obnovy, se kterými by se případně dalo obchodovat na podobném principu jako s emisními povolenkami.

Islandské působení se však neomezuje jen na plochu vlastního státu, ale ovlivňuje i světové dění. Islandský velvyslanec při OSN Hjálmar W. Hannesson popsal svým kolegům v říjnu 2007 projekt, v jehož rámci se na 6 měsíců bude moci v následujících třech letech přijet vzdělávat v otázkách obnovy půdy každým rokem vždy 6 - 8 účastníků z rozvojových zemí.

Zájem o projekty obnovy jako účinný prostředek ke snižování emisí CO2, ale současně jako vedlejší produkt přinášejícího obnovu úrodnosti půdy a života v ní, potvrdila i konference Půdy, společnost a globální změna, která za účasti více než 100 odborníků z 35 zemí světa proběhla letos právě na Islandu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

Občanská společnost - návod k použití

Portál Občanská společnost - 
návod k použití Praktické návody, jak uplatňovat svá občanská práva. http://obcan.ecn.cz

- Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti - Občan v EU -

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz