Indonésie: Vláda musí zastavit násilné vyhánění z chudinských slumů
18. 9. 2006 Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva. [HRW/Econnect] -
Regionální vláda v Jakartě násilím soudně vystěhovala desítky tisíc chudých obyvatel hlavního města z jejich domovů, přičemž z nich učinila bezdomovce a ponechala je bez jakýchkoliv prostředků. Ve své nové zprávě to zveřejnila organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW).
Rozsáhlá zpráva nazvaná “Condemned Communities: Forced Evictions in Jakarta” mapuje neúměrné využívání síly při vládním čištění městských slumů. Zpráva je založená na svědectví mnoha soudně vystěhovaných lidí, kteří byli zbití vládními bezpečnostními jednotkami či s nimi bylo špatně zacházeno a jejich domovy a majetek byly zničeny.
Mnoho z nich uvedlo, že před razií nebyly téměř vůbec varováni, takže ani neměli čas si vzít své vlastní věci. Jiní zase popsali, jak bezpečnostní jednotky začaly střílet na lidi a zapálily budovy i s jejich obyvateli.
Vláda v Jakartě se ospravedlňuje tvrzením, že se pokouší zajistit veřejný pořádek, vystěhovat narušitele na soukromém či státním pozemku a vyčistit pozemky pro výstavbu infrastruktury. Vláda nicméně používala nepřiměřené prostředky pro svůj záměr a pro vystěhované lidi nezajistila náhradní bydlení či jinou pomoc.
„Nejenže regionální vláda neochránila své občany – v některých případech je dokonce zodpovědná za jejich napadení,“ řekla Sophie Richardsonová, zástupce ředitele HRW pro Asii. „Vláda by měla zastavit vystěhovávání, dokud neproběhnou konzultace s nevládními organizacemi a nezlepší se celý proces.“
Soudní vystěhování organizují místní vládní úřady a vykonává jej místní policie, úředníci pro veřejný pořádek a armáda. V některých případech pomáhá vládním jednotkám s demolicemi budov také členové místních gangů, uvádí zpráva.
„Mnoho lidí nám řeklo, že je před špatným zacházením ze strany úředníků pro veřejný pořádek musela chránit policie,“ řekla Richardsonová. „Využívání neškolených a nijak odpovědných členů místních gangů na provádění tohoto tákroku vytváří velké riziko násilí a porušování práv.“
Zpráva také upozorňuje na problémy, kterým čelí vystěhovaní obyvatelé. Celá řada z nich vedla malé obchody v těchto komunitách, takže neztratili nejen svoje domovy, ale také své živobytí. Utrpělo i vzdělávání dětí, které ztratily školní učebnice a uniformy nebo si jejich rodiče nemohli dovolit platit poplatky za zapsání dítěte na novou školu.
„Vláda tvrdí, že pouze na základě nařízení vymáhá „veřejný pořádek“. Avšak vzhledem k tomu, jak to poškodilo tisíce obyvatel, je tato praxe neadekvátní,“ uvedla Richardsonová. „Aniž by se jakkoliv zlepšila kvalita života v Jakartě, tak jediný výsledek je, že byl problém přesunut za cenu násilí na lidech do jiných částí města.“
Tato vynucená vystěhování porušují národní i mezinárodní zákony. Indonésie nedávno podepsala dvě mezinárodní úmluvy: Mezinárodní dohodu o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní dohodu o občanských a politických právech, které zakazují vládě nezákonně narušovat lidská obydlí a zaručit právo na adekvátní bydlení.
Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.
|