Kdo hlasuje proti účasti veřejnosti v řízeních, hlasuje pro korupci
23. 10. 2003 -, Pavel Černohous - Ateliér pro životní prostředí
Současná poslanecká i státní podpora korupčnímu prostředí, která se projevuje například v předkládaných návrzích některých zákonů či pozměňovacích návrhů k zákonům ve sněmovně jako snaha omezovat účast veřejnosti v různých správních řízeních, je ohrožením právního a demokratického systému v ČR.Účast veřejnosti v řízeních má výrazný protikorupční charakter. Situace, kdy jediným účastníkem řízení je ten, kdo o něco žádá, ke korupci totiž velmi svádí. Účast dalších osob v řízení přitom brání korupci ve dvou směrech: snižuje výhodnost korupčního jednání a snižuje pravděpodobnost vymáhání úplatku samotným úředníkem.
Veřejná kontrola prováděná veřejností v řízeních snižuje výhodnost korupčního jednání.
Systém, ve kterém je řízení jen „dvoustranné“ — tj. o rozhodnutí jedná jen úředník a žadatel bez účasti dalších osob, je systémem výslovně podporujícím korupci. Dát úplatek je zde pro žadatele i úředníka výhodné: žadatel získá povolení, o které usiluje; úředník si “přivydělá“ a má navíc méně práce, než kdyby řízení vedl zákonným způsobem. Naproti tomu v případě, kdy se řízení účastní další osoby, mohou poukázat na nezákonný postup a díky svým procesním právům tomuto nezákonnému postupu zabránit. Výše popsaná “oboustranná” výhodnost dávání a přijímání úplatku se tak ztrácí.
Úředník, který pracuje pod dohledem veřejnosti, bude s mnohem menší pravděpodobností vymáhat úplatek za to, že vůbec něco dělá.
Pro jediného žadatele o nějaké povolení může být naopak skutečnost, že je jediným účastníkem, i nevýhodou . Je ve svém osamocení dán mnohem více „napospas úřední zvůli”. Přítomnost dalších osob, které mohou poukázat na zbytečné protahování řízení, mají povědomí, jak má být v takových řízeních rozhodováno, poskytuje ochranu před úřední zvůlí.
V mnoha řízeních mohou být kromě žadatele účastníky nejen občanská sdružení ale i jiné osoby, existuje však i mnoho řízení, ve kterých mohou být dalšími účastníky právě jen občanská sdružení. Na námitku, proč by měla mít občanská sdružení “privilegium” pro účast v řízeních je snadná odpověď: Ať je rozhodování veřejné správy veřejné bez výhrad a účastnit řízení ať se může každý! Protikorupční efekt tak bude zachován.
Podpora korupčního prostředí přitom není výsadou jen některých poslanců. Je s podivem, že například Ministerstvo pro místní rozvoj v připravovaném návrhu nového stavebního zákona přímo zavádí ke korupci vybízející mechanismy. (Je to např. i v rozporu s programovým prohlášením vlády ČR, podle kterého si vláda stanovila jako prioritu intenzivní boj proti všem formám korupce.)
Například podle § 113 nyní zveřejněné verze návrhu bude moci stavební úřad povolit stavbu garáže přímo před okny sousedního domu bez toho, že by o tom majitel toho domu vůbec věděl. Podle uvedeného paragrafu se totiž o povolení oné garáže nepovede řádné řízení, kterého by se účastnili jiné osoby než žadatel. Skutečnost, zda se stavba oné garáže dotkne či nedotkne zájmů majitele sousedního domu, a tedy to, zda s tím musí dát tento majitel souhlas či o stavbě vůbec nemusí vědět, bude posuzovat právě jen jediný pracovník stavebního úřadu. „Stavební povolení“ ze současného zákona zde podle § 94 nahrazuje „územní souhlas”.
V odstavci 6 je navíc stanoveno, že proti povolení takové garáže nebude moci nikdo podat odvolání ani jiný opravný prostředek. Majiteli domu by tak nezbylo než čekat na soudní rozhodnutí. Nebude pak nic jednoduššího, než aby se ten, kdo bude chtít ne pod svými, ale pod sousedovými okny postavit garáž, „domluvil“ s jedním úředníkem stavebního úřadu, ten pak rozhodne, že garáž povolí bez vědomí majitele sousedního domu, nikdo nebude moci podat odvolání a než soud rozhodne, že byl porušen zákon, garáž bude dávno stát.
Je to další příklad, jak omezování účasti veřejnosti v řízeních podporuje korupci.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout