Jaká byla Letní škola ženských studií

3. 11. 2005 - PRAHA [Econnect]

V září se ve švédském Linköpingu konal již dvanáctý ročník letní školy ženských studií NOISE (Network of Interdisciplinary Women’s Studies in Europe - Síť interdisciplinárních ženských studií v Evropě). Již název LŠ „Prolínající se identity a technologické představy o současné kultuře: Gender a moc“ nasvědčoval, že budou probírána zajímavá a velmi aktuální témata.

Letní škola byla dle osvědčených pravidel rozdělena do dvou hlavních bloků: „Prolínající se identity: Gender a moc“ a „Technologie, představy a současná kultura: Gender a moc“. Každý se skládal z dopoledních přednášek pro všechny účastníky a účastnice LŠ, kterých bylo více než 60 z různých evropských zemí, a z odpoledních pracovních seminářů. Celý program byl doplněn přednáškou o švédské legislativě týkající se prostituce a exkursí za významnými ženami regionu. Pro studenty doktorských programů se navíc konaly semináře zaměřené především na metodologii feministického výzkumu.

Koordinátorkou prvního bloku byla profesorka Gloria Wekker z University Utrecht, která ve svých přednáškách mimo jiné představila svůj dlouhodobý výzkum intimních vztahů mezi ženami v Indonésii. V prvním bloku vystoupila i profesorka Rosi Braidotti, která je garantkou celé letní školy. Z dalších přednášek vybíráme například Sarah Bracke: Ženy, náboženství a feminismus: od problematického vztahu k novému vyjádření, Meyda Yegenoglu: Postkolonialismus, západní feminismus a muslimské ženy nebo Kathy Davis: Transnárodní vědomosti, transnárodní politiky: Fenomén Naše těla, my samy.

Již z názvů přednášek je zřejmé, že hlavními tématy byly možnosti přenosu vědomostí mezi národy či kulturami, mezinárodní spolupráce jako taková, ale zejména citlivost vůči různým kulturním kontextům a tradicím. Co může být osvobozující praktikou v jedné zemi, se velmi snadno může stát nástrojem totalitní moci v zemi jiné. A feministické hnutí se rozhodně nevyhnulo velmi problematických iniciativám, kdy v zájmu emancipace byly různým ženám vnucovány koncepty pro ně zcela nepřijatelné. Politiky situování (lokace) jsou dnes považovány za nedílnou součást feministické teorie, stejně tak jako reflexe post-koloniálních teorií. Důležitý je i koncept intersekcionality: feministická teorie totiž již dávno požaduje analýzu vedenou z šiřšího úhlu pohledu než jaký poskytuje gender. Důležité je zhodnotit i další příčiny nerovností ve společnosti. Patří mezi ně například náboženství, národnost, sexualita, geografická poloha a další. Všechny tyto charakteristiky se navzájem ovlivňují.

V druhém bloku, který koordinovala profesorka Nina Lykke z University v Linkoeping, přednášely mimo jiné Amade M´charek s přednáškou nazvanou „Skákající vejce a tančící krávy. Cestující IVF – technologie v období genetiky“ (IVF = in vitro fertilizace = oplodnění ve zkumavce); Catharina Landström: „Heteronormativita a každodenní technologie“ nebo Mette Bryld: „Děti kyborgové. O produkci genderu a heteronormativity v reprezentacích IVF praktik“.

Velmi zajímavým společenským fenoménem je právě asistovaná reprodukce: v podstatě se jedná o zákroky prezentované jako „přirozená pomoc při selhání přírody“, vskutku se ale jedná o technologické praktiky vysoce kulturně sycené, které mají s přírodou pramálo společného. V duchu genderových stereotypů souvisejících s kultem mateřství jsou metody asistované reprodukce představovány jako snadno dosažitelné řešení v situaci neplodnosti. V nám známém pohledu jsou však velmi málo zdůrazňovány negativní faktory: například obrovská zátěž pro ženu spojená s vyvoláním superovulace, nemluvě o extrémní bolestivosti celého zákroku. Navíc tyto metody jsou většinou dostupné pouze „přirozené rodině“, tedy v tomto případě neplodnému heterosexuálnímu páru, jiným zájemcům/zájemkyním je možnost asistované reprodukce často odpírána.

Letní škola byla zakončena volnou prezentací jednotlivých studentských skupin; skupinky velmi vtipným způsobem reagovaly na probíraná témata.

Účast autorky na letní škole byla umožněna díky podpoře Gender Studies o.p.s. a programu Sokrates/podprogram Grundtvig 3.

Kateřina Machovcová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: