Člověk v tísni: Peníze ze sbírky SOS povodně se neztratí

7. 11. 2002 - PRAHA [Econnect]

V reakci na podezření ze zneužívání povodňových sbírek zveřejnila společnost Člověk v tísni Strategický plán použíti finančních prostředků sbírky SOS Povodně. Ke 4. listopadu 2002 se na kontě 334 334 334/ 0300 sešlo více než 191 milionů korun, další prostředky na výzvu SOS již byly přislíbeny prostřednictvím benefičních linek a zároveň pokračují jednání s některými velkými dárci. „Důležitá byla samozřejmě i materiální pomoc darovaná v prvních dnech povodní desítkami firem. Šlo především o potraviny, pracovní oděvy a obuv, nástroje a nářadí, ochranné pomůcky a desinfekční a čistící prostředky,“ uvedla Veronika Dvořáčková ze společnosti Člověk v tísni.

Darovaný materiál nezůstal ve skladu společnosti Člověk v tísni často ani 24 hodin a byl dále distribuován do postižených lokalit. „Od prvních dnů posílali finanční prostředky i materiální pomoc do Čech také dárci ze zahraničí. Sbírky organizují lidé od Japonska po Kanadu, velmi aktivně se zapojují nejrůznější krajanské spolky a neziskové humanitární organizace z mnoha zemí světa,“ dodává Veronika Dvořáčková. Člověk v tísni spolu s nadací VIA proto otevřel v prvních dnech kampaně SOS Povodně informační stránky pro dárce ze zahraničí. Kontakt na společnost a na spolupracující dobrovolnické centrum na Karlově univerzitě vyhledalo na tři tisíce dobrovolníků: každý z nich pracoval několik dní či týdnů, minimálně dvě stovky lidí vyjely pomáhat i dvakrát či třikrát. „Byla to rychlá, důležitá a obrovská pomoc,“ oceňuje jejich práci Dvořáčková.

Jak bude sbírka využita?

Prozatím existuje plán pro využití 100 milionů korun z konta sbírky. První ze tří hlavních rovin pomoci po povodních je pokrytí prací první humanitární fáze, včetně organizačních nákladů při vysílání dobrovolníků. V částce deseti milionů korun jsou zahrnuty i náklady na humanitární pomoc a dlouhodobé projekty, které bude společnost realizovat přímo, zejména vysoušení objektů, čištění zdrojů pitné vody a boj proti plísním a dřevokazným houbám, stejně jako sociální a právní pomoc. Dalších padesát milionů je prozatím určeno na přímou pomoc domácnostem a fyzickým osobám, a to podle míry postižení a sociální a ekonomické situace rodiny. Zbývajících čtyřicet milionů bude použito na projekty "veřejného zájmu", přičemž projekty se týkají především školských, zdravotnických a sociálních objektů a institucí.

Většina velkých projektů opravy a obnovy financována z prostředků velkých dárců: firmy tedy pomáhají institucím a příspěvky fyzických osob a menší části velkých dárců jsou rozdělovány postiženým rodinám a lidem. „Jsme přesvědčeni, že toto propojení má svůj smysl, je logické, že většina velkých donátorů chce přispět na konkrétní, uchopitelný a snadno vymezitelný větší projekt obnovy a naopak, že jednotliví dárci si představují svůj dar spíše jako pomoc konkrétní rodině, která se díky této pomoci o něco snadněji vyrovná s následky povodní a s tím, že jejich domov byl zničen a přišli o veškeré vybavení,“ říká Veronika Dvořáčková.

Projekty veřejného zájmu

Významná část prostředků sbírky SOS Povodně spolufinancuje opravy a obnovy institucí a systémů, které slouží více či méně všem - školy a školky, zdravotnická zařízení, domovy s pečovatelskou službou, systémy vytápění a zdroje pitné vody, lávky nebo knihovny. Tyto projekty jsou financovány v podstatě zcela z vázaných darů velkých dárců, kteří mají předem jasnou představu o využití svého příspěvku.

„K poslednímu říjnu bylo v procesu jednání a realizace devětačtyřicet takovýchto projektů, na které je věnováno více než 41 milionů. Projekty stále přibývají, podle postupu jednání s velkými donátory,“ upřesňuje Veronika Dvořáčková. Každý projekt je smluvně podložen a společnost Člověk v tísni je přítomna během výběrových řízení na dodavatele, případně si vyhrazuje právo nezávislé kontroly rozpočtů a realizace a stejně tak i možnost kontroly vyúčtování poskytnutých příspěvků. Důvod je jednoduchý: co nejlepší správa a nejpřísnější kontrola svěřených peněz v rámci výzvy SOS Povodně.

Pomoc domácnostem

Humanitární organizace ADRA, Diakonie, Katolická charita a Člověk v tísni od počátku koordinují svůj postup: snaží se „rozdělit“ si postižená území tak, aby se pomoc dostala všem potřebným – úplně zničeným či velmi vážně postiženým – domácnostem, zároveň aby se však aktivity jednotlivých organizací nepřekrývaly. Člověk v tísni zinicioval průzkum, na jehož základě nyní postupně regionální rozhodčí společnosti navštíví jednotlivé rodiny; příspěvek pro rodinu, která byla vybrána na základě průzkumu a objektivního zpracování dat, může dosáhnout až výše sto tisíc korun. „Prioritou jsou samozřejmě rodiny, které nyní opravují svoje bydlení a obnovují domácnosti. Jde o čas, maximální úsilí je věnováno tomu, aby byl proces rozdělení příspěvků co nejrychlejší,“ vysvětluje Veronika Dvořáčková. Jak ale upozorňuje, svěřené prostředky nelze rozdělovat náhodně, bez dostatečného průzkumu situace rodin a zpracování výsledků, bez odůvodněného návrhu v jaké výši a jakým způsobem postižené domácnosti pomoci: v celé řadě případů finanční dar situaci nevyřeší, protože postižení nejsou schopni si se situací poradit a je třeba hledat jiné nástroje než jen prosté přidělení příspěvku.

Rozdělování příspěvků probíhá postupně a značná část svěřených prostředků bude použita i na asistenci rodinám, kterým dům povodeň zcela zničila a které s obnovou začnou až po nadcházející zimě. Součástí pomoci postiženým rodinám je tak nepřímo i podpora projektů obecního bydlení. Část těchto projektů se již realizuje a část je teprve připravována; Člověk v tísni bude vyhodnocovat jejich přínos pro postižené povodněmi, ekonomickou sílu obcí a měst, které tyto projekty realizují, míru připravenosti projektů i další faktory, jako je například to, zda projekty přináší nějakou novou hodnotu – prvky udržitelného rozvoje či například napojení na kvalitní ekologickou čistírnu odpadních vod a podobně. Správní rada společnosti bude rozhodovat o složení komise, která výběr projektů, které budou podpořeny ze sbírky SOS Povodně, provede.

Jana Sobotková